Málokdo to ví, ale v pouhých 15 letech jsem se stal okresním šampionem v BOZP. Pokud v tom hledáte zkratku vám dosud neznámého sportu, jste vedle jak ta jedle, přestože vás tahle šifra provází celým vaším pracovním životem jak věrný, ale naprosto nesnesitelný pes. Jde o soubor příkazů a návodu na nesmrtelnost pod souhrnným názvem Bezpečnost a ochrana zdraví při práci a já jako teenager s čerstvě narostlým pubickým ochlupením ovládal teoretické znalosti, jak si nasadit přilbu natolik dobře, že bych mohl poradit i bývalému ministru zahraničí. Byl jsem předurčen k tomu, aby se ze mě stal chlápek v limetkově zelené vestě s pleší od plastové helmy, který vám bude každý den dávat k podpisu tuny papírů s pokyny, aby se vám v kanceláři nezkřivil vlas na hlavě a vy nežaloval korporát o miliardy, neboť jste si zarazili sponku pod nehet. Byl jsem v tom natolik dobrý, že jsem si vysloužil zájezd do země, kde včera znamenalo dnes a zítra včera, nebo jak to tenkrát bylo. Nikdy jsem to heslo nepochopil, ale byl to tehdejší SSSR s odjezdem vlaku Družba přesně 17. listopadu 1989 z Prahy — a teď nekecám ani slovo.

Extrifit Clear Protein Iso Whey 90! 900 g

Totální gamechanger! Osvěžující syrovátkový izolát, co chutná jako limonáda, ale funguje jako špičkový protein. Bez cukrů a tuku.

Takže zatímco jsem odjel ze socialistického Československa do socialistického SSSR, vrátil jsem se nevyzbrojen informacemi do antisocialistického Československa, ale zato s nažehlovačkou Lenina v kufru, párem matriošek a poznáním, že kariéra socialistického bezpečáka je nenávratně v čudu. Což od té doby způsobilo, že veškerá upozornění a dobré rady ohledně dlouhověkosti a nezranitelnosti mi jdou strašně na nervy. Pokaždé, když to se mnou někdo myslí náramně dobře a tváří se starostlivěji než náčelník Jehovistů, dostanu tik do oka. Pokud bych byl politik, risknul bych raději pár volebních hlasů, než bych si nasadil plastový kryt hlavy při slavnostním otevření pekárny. A přitom to vidíme každou chvíli v telce. Jdou tam mačkat rohlíky a navlečení jsou v ochranných prostředcích od paty k hlavě, jak kdyby tam měli žonglovat s nastartovanou motorovou pilou. Pižlají nůžkami otevření 10 km nové dálnici ve svítivých helmách a vy si jen říkáte…, co by ti kurva mělo na tom rovným kousku asfaltu jako spadnout na hlavu? Jeřáb?

Každý, kdo má všech 5 pohromadě, ví, kde se má chránit a kde jen podepisuje nesmyslná lejstra, se kterými ho prudí nějaký bezpečák. Každý ví, že bezpečnostní pás je od toho, abyste při čelní srážce nedopadli jak masařka, co vám narazí do předního skla a proletí ji prdel hlavou — nepotřebujete tímhle zjištěním krmit státní kasu, pokud se zapomenete připoutat, když vyjíždíte z garáže.

A protože jste to přelouskali až sem, jistě pochopíte, že po mě nikdo nemůže chtít v mých článcích nějaké longevity kejkle, recenze hodinek co vám měří tep, cukrovku a ranní erekci zároveň, ozařování červeným světlem ve směšných brýlích, jezení brokolice pro pevná hovínka, cvičení na balančním míči nebo tréninkové programy vedoucí k tomu, že budete nejohebnějším obyvatelem Domova důchodců široko daleko s vitalitou, která bude děsit všechny stařenky v nejbližších LDNkách a zajistí vám 10 řádků textu v místním plátku o 134letém staříkovi. Můj přístup je prostě mnohem prozaičtější. Dám vám návod, jak mít největší svaly. Jak jíst co nejlépe, abyste vypadali co nejlépe. Jak mít břišáky hlubší než dno Clashe. Jak zvedat co nejvíc a jak z tréninku vykřesat maximum. Kolik proteinu brát, co všechno do sebe narvat, abyste měli co největší pumpu po pár sériích. To je moje parketa. Proto obdivuji všechny ty borce, co si jdou za svým cílem bez ohledu na okolnosti, nepohodlí a celý ten diskomfort — a bez ohledu na to, kolik starostlivých duší jim v komentářích píše, ať si dají pozor.

A proto rád sdílím tyhle našlápnuté frajery, abych se nejdýl do 5 vteřin dočetl… Měli byste napsat, co taky sypou… Měli byste napsat, co všechno berou… Měli byste tohle a tamto, aby někdo nebyl zklamaný… Blablabla… Furt ta samá ukňouraná písnička. Nasrat!

Přestaň cvičit jako postižený: Proč by tě měly zajímat základní cviky víc než reels

My jsme tu od toho, abychom vás naučili správně jíst, trénovat a suplementovat. To je přesně smyslem našich příspěvků, článků, videí. Pokud pak bude nějaký mlaďoch zklamaný, když se domákne — hlavně z těch starostlivých komentářů — že je jeho idol nasypaný až na půdu, je to jeho problém. Podáme mu kapesníček, utřeme slzičky, poplácáme po zádech a řekneme mu, že základ, bez kterého stejně nikdy nic nedosáhne, jsme mu předali a zbytek už je na něm. Nejsem ničí fotr. Tedy, to je takový literární obrat, protože fotr jsem dokonce dvojnásobný a když mají dcerky problém, řešíme ho. Když chtějí radu, dávám ji. Myslím, že se tomu říká zdravý rodičovský vztah. A to je přesně funkce rodiče. Vychovávat, radit. Já jen radím, jak vaše děti nasměrovat na cestu šampiona, a ukazujeme jim ty správné návyky. Co jíst, jak cvičit, jak odpočívat. A že to ukazujeme na příkladech podpořených borců — no a co? Mění to nějak hodnotu té informace?

Čili pokud je vaše cesta být pružnější než kondom, zdravější než mrkev a přežít Jiřinku Bohdalovou, nejsem prostě váš týpek. Sorry. Pokud ale chcete pár tipů, jak něco vyhrát, dát se do formy, nebo shodit vašeho pivase natolik, že si zase budete moct v ložnici rozsvítit, pojďme dát řeč.

Obdivuji dnešní kulturisty

Ale přestaňte mě otravovat s tím, že tenhle a tamten brzo umře. Jednak je to většinou vždycky kravina a jednak — a teď poslouchejte pozorně — většina těch chlapů, o kterých si povídáme, závodí v úrovních, do kterých se normální smrtelník ani v nejodvážnějším snu nedostane. Jsou to špičkoví sportovci. Profesionálové. A profesionální sportovec nedělá kompromisy. Ani Formule 1 není auto, které dojede do cíle bezpečně — je to auto, které dojede do cíle první. Bezpečnost je vedlejší produkt toho, že to celé drží pohromadě dost dlouho na to, aby vůbec dojelo. Takže až příště uvidíte záběr na někoho s bicepsem velkým jako moje hlava a budete mít nutkání napsat do komentáře, co by měl nebo neměl— vzpomeňte si, že ten chlap není na cestě do důchodového věku. Je na cestě na pódium. A tahle cesta nevede přes brokolici a červené světlo.

Mě z těch keců bolí koleno víc než po legpressu, který bych podle dávných predikcí všelijakých starostů dávno neměl zvládat. A přesto zvedám. Protože to je prostě ta správná odpověď.