Poznej svého chytráka

Na světě je jediný člověk, co zastaví čepel motorové pily sevřením v prstech. Jen jeden se dokáže hýbat v prostoru se skálopevnou přesností poté, co přišel o zrak. A svůj kamenný výraz, který měl bez pochyb i po vypití všechny vody z kohoutku, ponechává nepozměněn za všech okolností. Dokáže všechno ve fyzické rovině, je ale také jediným vševědoucím. Člověk, který vám poradí i to co nikdy nevěděl a bude to správně.

Ale pozor, než přijmete jeho radu, měli byste si ho drobet proklepnout. Protože jestli nedokáže zabouchnout otáčivé dveře a nesjede vodopád zdola nahoru, tak možná naletíte podvodníkovi. Imitátorů vševědoucího je totiž spousta. Napříč všemi obory. Nejlepší jsou ti, co znají celý fitness svět a přitom do něj nestrčili ani palec od nohy. Činku viděli jen ve formátu jpg, ale co je nejlepší pro růst svalů je jejich doménou. A to především, když jste v prvních fázích svalového rozvoje. Ale nezoufejte, až z vás bude Hulk, ono je to chytračení přejde. Celé to bude vypadat zhruba takhle:

1.fáze – netrénovaný začátečník

Vaše postava zatím není tréninkem poznamenaná a tak je každý vševěd větší než vy. Dávejte tedy pozor, aby se o vašem cvičení nedověděl dřív, než trochu přiberete, protože jinak si vyslechnete opravdové perly: „ Ty a cvičení? To nejde dohromady, vždyť máš třicet kilo i s postelí.“  Pokud vás toto moudro od cvičení neodradí, přijdou další. Velmi brzy. Možná už zítra o přestávce. Právě v jídelně totiž vševěd pochopí, že to myslíte vážně a pustí se do instruktáže o stravě: „Na co tolik rýže? Z toho nepřibereš, dej si radši bůček. Musíš nabrat hodně tuku a pak ho změnit na svaly.“

2.fáze – mírně pokročilý

Vševěd si všímá změn vašeho vršku, tak přesouvá pozornost dolů. Rozvíjí metody posměchu a kritiky týkající se vašich „kuřích nožek“. S dovětkem, že musíte cvičit i lýtka, přirovnává vaše nohy k dojedeným špízům. Sice zatím neoplýváte kdovíjak mimořádnou zdatností, ale se sedmdesáti kilovou tyčí na zádech máte určitou představu, jak by asi vypadal trénink dřepů toho tlustého vševěda. Po absolvování vašeho legdeje by nevylezl z postele dřív, než v příštím životě.

3.fáze – pokročilý

Vaše tréninky se stávají směsicí bolesti a euforie. Maximální úsilí v posilovně jde již dokonce slyšet. V pozitivních fázích opakování vrčíte jak zlej pes a při návštěvě dentalisty se dovídáte o zbrušovaných zubech. Ty jsou následkem mimořádně silného zatínání čelistí při těžkých sériích. Jedete naplno a koncem každého tréninku vnímáte záhul pro svou imunitu a extrémní lačnost po živinách. Vedle patnáctikilového přísunu masa, spořádáte přes třicet kilo brambor za měsíc, nebo téměř 15 kilo rýže. Vaše rostoucí výkony a svaly jdou tedy ruku v ruce se zvýšeným přísunem živin. Bohužel se však zvyšuje i váš tukový podíl.

Jen zanedbatelné množství skutečností z tohoto výčtu má vševěd možnost zpozorovat, protože vás vidí jen v práci. A tak se neostýchá podělit o další významnou radu: „Na to, že chodíš do posilky, máš nějaký bříško. Musíš cvičit všechno!“  A pokud se touto připomínkou trefí právě do vašeho předrýsovacího období, na následné týdny přidaného kardia pokývne hlavou a pomyslí si, že je vám dobrým instruktorem.

4.fáze – pokročilejší než pokročilý

V této fázi dochází vševědovi doporučení a místo poskytnutí „pomoci“ jak vypracovat postavu, se zalamuje nad příčinami vašeho „přehnaného“ růstu: „Ty vole, co máš nad těma kolenama?  To je jak nádory. Neměl bys trochu brzdit? Nepiješ moc těch chemických proteinů?

5.fáze – Hulk

Vaše muskulatura se v očích necvičícího chytráka jeví jako vystřižená z kulturistického magazínu. Trénujete tvrdě. Pětkrát týdně těžký váhy a dvakrát kardio. Večer chodíte brzy spát. Alkohol je pro vás tabu. Vyskytujete se na vyšší úrovni poznání svého těla, než jiní. Máte povědomí o úlohách žaludeční sliznice, kyseliny chlorovodíkové, dvanáctníku, slinivky, jater, ledvin. Víte co je to glukóza, glykemický index, glykémie, glykogen, spektrum aminokyselin a biologická hodnota proteinů. Znáte přibližné časy vstřebávání živin a dokážete to v praxi využít.

Váš kolega, necvičící vševěd, se cpe klobásou a vymýšlí vám další připomínku, kterou by omluvil svou lenost. Na nic již nepřichází. Nejen vaše postava, ale i přednes vašich nashromážděných poznatků, byly příčinou postupného utišení hlasu „moudra“. To vám ale jen tak neprojde. Usilovně pátrá po způsobu, kterým by vás přechytračil. Musí přece ukázat, že ví všechno a postupně mu to dochází. A je to tak jednoduché. Při jídle si čtete o trávení bílkovin, proenzymech, enzymech a autokatalýze a vševěd ze sebe konečně dostává to hlavní, když zvolá: „Blbej steroiďáku!“