5 důvodů, proč se zajímat o kulturistiku

1. Ve všech směrech naprosto odlišná od jiných sportů

Hokeje, fotbaly, florbaly. To známe všichni až moc dobře. A nejen tyto týmové hry, troufám si tvrdit, že třeba i takový tenis je dnes masová záležitost. Nevím jak vy, ale mě už tyto sporty nemají takřka čím překvapit. A teď to nemyslím jen herně: Zapnu zprávy, Barca rozstřílela Granadu . Otevřu noviny a čtu, že Limberský zase někoho provokoval. Pustím rádio a slyším, že Pelta je znovu v nějakém průseru... Prostě fotbal všude, kam se podívám. Neříkám, že fotbal a věci okolo něj jsou nuda, ale už tak nějak vím, co od toho můžu očekávat. A proč? Protože to má (speciálně tady u nás v Czechii) dlouholetou tradici a zajímá se o to snad každý. Navíc jsem popravdě trochu znechucen těmi všemožnými (nemožnými) aférkami. Ale ponechme stranou moje osobní dojmy, pojďme se bavit o faktech. Tak třeba takový hokej – cílem je porazit protivníka tím, že mu nastřílím hodně branek. Kulturistika? Cílem je vybudovat postavu, která rozhodčí nadchne a oslní (což je někdy poněkud subjektivní posuzování). Co se tím snažím říci? Takhle sporty prostě srovnávat nejde, to je jako… ehm, jako třeba srovnávat jestli jsou lepší Beatles nebo Rolling Stones. Každého baví trochu něco jiného a každý od sportu očekává jiné věci (gólová smršť nebo raději sledovat, jak si daný závodník poradil s nelehkým úkolem vyladění formy?) A nezapomínejme na to, že na fotbal se můžeme jít kouknout takřka kdykoliv, zatímco na kulturistické závody si musíme nějaký ten pátek počkat.

2. Skvělá komunita

Jak už jsem naznačil v předchozích řádcích, jedná se o záležitost relativně mladou – kulturistika jako taková tady už pár desítek let je, ale teprve v nedávné době se začala těšit většímu zájmu veřejnosti. Suma sumárum, komunita okolo tohoto sportu je relativně mladá a teprve se rozrůstá, což s sebou přináší mnoho benefitů. Tak třeba lidé jsou na sebe takoví milejší, navzájem se znají, naslouchají si a své názory sdílí slušně (až na pár výjimek, těch ale fakt moc není). Jasně, v dnešní době se člověk připojí na nějakou stránku na Facebooku a hned je „fanouškem“. To ale ve výsledku hodnotím také kladně, neboť to sportu získává nové příznivce. Momentálně se rozhodně nejedná o mainstream záležitost, tak pokud toužíte zapadnout mezi fajn lidi a úspěšné sportovce (kteří jsou oproti jiným nohama na zemi), zkuste to třeba u nás v kulturistice. A nebojte – žádného Peltu tu nemáme.

3. Neprobádané vody

Tím, že to je mladý a zatím nepříliš profláknutý sport, nikdo pořádně neví, jakým směrem se budou věci ubírat: Jak budou závodníci vypadat za několik let? Bude se velikost a objem posouvat do zrůdných rozměrů? Získá si kulturistika větší fanouškovskou základnu a posune se zase na další level? Tohle jsou otázky, na které dnes asi nikdo nezná odpověď. Vlastně ani nevím, jakou odpověď bych si přál slyšet – a ani mi to nevadí. Baví mě sledovat, jak se tento sport vyvíjí a kam se posouvá, a musím říci, že za posledních pár let udělala komunita spoustu tvrdé práce, za které ji patří jeden velký dík. (Připomeňme zde, že Mr. Olympia se letos po dlouhých třiceti letech vrací na televizní obrazovky – soutěž bude vysílána americkou stanicí CBS.)

4. Jste nablízku i těm nejlepším (profíkům)

Sport se teprve rozrůstá, to tedy znamená, že hledá i své sponzory. Pokud není sponzor, nejsou peníze na závody. A pokud nejsou peníze na závody, nejsou peníze pro závodníky. Easy. Těžko říci, jestli je to kvůli výše zmíněnému faktu, ale kulturisté (nejen) tady u nás jsou v pohodě chlápci, kteří si na nic nehrají (!!!). Těžko byste hledali nějakého prvoligového fotbalistu/hokejistu, který by si s vámi šel zakopat nebo zabruslit, nebo abyste si dali regulérní trénink. Když přijdete na seminář nebo na nějakou akci, můžete si dát trénink s vaším oblíbeným bodybuilderem. A věřte tomu, že ten to pro nějaký materiální zisk nedělá. Jakože fakt.

5. I vy můžete být tím nejlepším!

Pokud jste se od útlého věku nevěnovali nějakému určitému sportu ale přesto byste se rádi zkusili prosadit na profesionální úrovni, nezoufejte. Zatímco na zimáku nebo fotbalovém stadionu by vás ve vašich 18 letech nejspíše poslali do prdele, v posilce se vás nějaký trenér s radostí ujme. A pokud budete mít nějaký dobrý základ (třeba z gymnastiky či z posilování s vlastní vahou), tím líp! Na kulturistiku není nikdy pozdě; každý jsme jiný a každý budeme reagovat trochu jinak, ale to nemění nic na tom, že můžete začít i jako dvacátník. Ostatně spoustu předních kulturistů se netají tím, že do posilky zavítali poprvé až v dospělosti (jo, třeba skvělá genetika, ale o tom si povíme jindy).

Závěrem...

Nikdo neříká, že člověk nemůže mít rád kulturistiku a fotbal zároveň. Jen bodybuilding je zkrátka úplně o něčem jiném, co se těžko popisuje slovy. Je to něco zbrusu nového a kouzelného; nechť to každý pozná sám. Já říkám jediné – dejte tomu šanci a uvidíte. (Jako podobný „subjektivní“ sport bych zde uvedl třeba takové krasobruslení, které si své fanoušky u nás taky teprve získává).