Pokud jste článek rozklikli, tak vás asi bude zajímat, co je ten důvod, který drží převážnou většinu lidí od toho, aby si střihli nějakou scénu bez trika ve filmu BayWatch (Pobřežní hlídka).

Krutá realita:
 - Můžete být naprosto konzistentní v tréninkovém programu, který budete dodržovat do puntíku přesně a nevynecháte jediný den

- Můžete zesílit na jakémkoli cviku a vybudovat svalovou hmotu

- Můžete každý trénink pokořit vaše dřívější maximální váhy

Za sebe ale říkám, že do filmové formy se nedostanete, pokud nebudete patřičně štíhlí. A ten termín štíhlí je hodně slabě řečeno.

Zvedání vah, budování svalů a zvyšování síly není atomová věda.
Víte, já už vlastně ani nevím, proč se kolem tohohle tématu dělají takový brikule. Je o tom napsáno opravdu neskutečný počet článků, jsou na to reklamy, videa, podcasty, knížky a já nevím co všechno ještě. Ale ve finále to zase tak těžký není. Je to vlastně úplně jednoduchý, jen se kolem toho vybudovala jakási aura nedosažitelnosti. Pořád všude vídám a slýchám, jak je těžký budovat svaly, že to nejde, že je to blbá genetika a já nevím co ještě. Přitom… je to jednoduchý jako žebřík.

Zvedáte těžký váhy, přičemž se snažíte na ten stejný cvik v příštím tréninku zvednout o něco víc, než tomu bylo minule. Pohybujete se v rozmezí 5-8 opakování. Provádíte 2-3 pracovní série s pauzama mezi 2-3 minutama. Dostatečně odpočíváte, dostatečně se najíte, snažíte se bejt v klidu, neřešit kraviny (vysokej stres) a jste dobří. Víc pro to udělat bez podpory sportovní chemie asi nejde. Problém, kterej v tom vidím? Včera bylo pozdě a všichni chtějí všechno hned!
Je třeba si uvědomit, že budování svalů je pomalý proces. Sakra pomalý. A pokud pro tenhle sport (životní styl) nemáme dobrou genetickou výbavu, je to tím pomalejší.

*Teďka to, co tady napíšu je čistě můj názor a pokud se s tím neztotožňujete, je to úplně v pohodě. Ale za sebe říkám, že když vidím ty holky, který dřou cardio třeba hodinu v jednom kuse (kolikrát i déle), tak před nima smekám. Ať už cardio, nebo různé kruhové cvičení, kde jedou opravdu intervaly na krev a střídají disciplíny, jako jsou: angličáky, zátěžové sáně, crossfitové lano, výskoky na bednu, švihadlo, výpady, dřepy, olympijské disciplíny a další… a jedou to všechno v kruhovém stylu. Nebo hodinu šlapou na páse do kopce se sklonem jako kráva, nebo šlapou hodinu na airbiku, chodí hodinu schody atd... Tohle mi přijde daleko náročnější než silový trénink. Jestli jsem si to u vás teďka podělal, když říkám, že mi tohle přijde náročnější než silový trénink, tak budiž, ale opravdu to tak mám. Pokud tenhle sport (životní styl) milujete, tak se na to zvedání těžkých vah a přidávání zátěže těšíte. Ale pořád je to jen o tom, že vás čekají například 2-3 série těžkých dřepů, kdy vám budou padat oči z důlků. Jenže jsou to jen 2-3 série a třeba 8 opakování. Zabere vám to 30 vteřin diskomfortu, bolesti a boj o život. Ale ty brutální kruháče, který jezdíte na krev a přes pot nevidíte, nebo hodina opravdu brutálně intenzivního kardia, které prostě nebere konce… mám na to takovýhle pohled.

Je mi jedno, co se mezi „gym bros“ říká. Ale pro mě je zvedání těžkých vah a bolest z tréninku příjemná, těším se na to, miluju to a je to pro mě odměna. Ale z takovéhleho kruháče, nebo intenzivního cardia bych umřel. Pamatuju si, když jsem ladil formu na dovolenou a chodil jsem na páse do kopce na maximální sklon a na sobě jsem měl 20 kg vestu. Celá ta hodina šlapání na páse do kopce s externí zátěží pro mě byla těžší, něž trénink na hodinu ve fitku. Na štěstí… pro redukci tuku není nutné dělat cardio. Stačí jen chodit do fitka, zvedat váhy a chodit. To nezní tak špatně, ne?

Největší kámen úrazu celé té cesty za vysněnou postavou je v jídle. To je ta okolnost, která odděluje zrno od plev a díky které vyčníváme z davu. Pro každého jednoho člověka, kterej má formu hodnou komparzu do Pobřežní hlídky je pravděpodobně 100 měkkých, zavalitých ufuněných ,,hardcore“ lifterů, kteří mají 15 kg tuku na shození. A co si budem, každý fitko někoho takového má. Ale to je každého věc. Pokud je se sebou někdo spokojenej tak, jak vypadá a je mu jedno, že na sobě má 15 kg+ tuku, ale zvedá raketu… budiž.

Ta nejtěžší část celého procesu je být v deficitu a zredukovat přebytečný tuk, který na sobě máme. Redukcí tuku docílíme toho, že dáme světu na odiv svaly, které jsme vybudovaly tvrdou dřinou. Pokud budete mít 17 % tuku a více, asi toho moc na odiv nedáte. A kolikrát i těch 13 % tuku je hodně, pokud těch svalů nemáte hodně. Já například, pokud chci, aby na mně bylo něco vidět, musím být opravdu pod 12 %, jinak nemám šanci. Pod 15 % tuku je to v pohodě, ale na filmový plátno to určitě není.

Ojedinělost té 1 výjimky ze 100 běžných pochází z:

• Pobytu v deficitu po potřebnou dobu
• Zredukovat množství tuku, které na sobě máte
• Být mezi 6-9 % podkožního tuku

Tohle jsou okolnosti, díky kterým budete vypadat jako filmová hvězda. Tohle jsou ty okolnosti, které vás budou oddělovat od zbytku cvičící populace. Samozřejmě za předpokladu vybudované svalové hmoty. Pokud byste se pohybovali mezi 6-9 % tuku, sice budete vyrýsovaní, ale nebudete mít co prodávat.

Pokud na sobě budete neustále nosit značné množství tuku, splynete s davem a nebude na vás nic moc k vidění. Pokud teda nebudu počítat ty postavy do trika, jak já s oblibou říkám. Postavu do trika má v dnešní době 80 % lidí ve fitku. Rukávy vyplní poměrně slušnejma prackama, širší ramena a záda tvoří hezkej tvar T a pokud se cvičí i nohy, tak se ty kalhoty dají taky vyplnit, aby neplandaly. Jenže potom se to triko sundá a ejhle… kde jsou ty svaly? Vždyť je to všechno jenom pod vrstvou tuku. A dotyčný je ze svalovce najednou tučňák. Opět se budu opakovat… pokud to někomu vyhovuje a je takhle spokojenej, s Pánem Bohem, ať se takhle klidně udržuje. Tenhle článek je však věnován jinému publiku.

Za sebe můžu říct, že jsem se v kalorickém deficitu naučil žít, osvojil jsem si spoustu vychytávek a čím častěji a čím déle deficit podstupujete, tím lehčí to je. Neříkám, že je to jednoduchý a je to procházka růžovým sadem, to bych kecal. Jakýkoli kalorický deficit je pro tělo nepříjemný a je to zásah do komfortní zóny, omezování se a tak dále. Nicméně to není nic drastického a není to nic, co by se nedalo přežít. Navíc se tady bavíme o deficitu, který nás dostane do solidně koukatelné formy. Závodníci v estetických sportech se musí potýkat s mnohem těžšíma podmínkama, než které bychom měli nastavené na solidní formu.

Extrifit Fatall Fat Burner 130 cps

Fatall Ultimate Fat Burner je silný a účinný spalovač tuku, který je určen pro efektivní odbourávání tukových zásob. Je určen jak pro kondičně cvičící tak i pro vrcholové sportovce. Samozřejmě jej ale může používat také nesportující veřejnost a každý, kdo usiluje o redukci tukových zásob a tělesné váhy. Fatall (R) Ultimate Fat Burner obsahuje celkem 18 účinných látek se synergickým (vzájemně se podporujícím) účinkem, jedná se o nejkomplexnější složení na současném trhu! Podívejte se níže na složení a popis jednotlivých účinných látek a přesvědčte se sami.

Na to, abyste vypadali dobře bez trika za předpokladu nízkého % tuku ani nepotřebujete překypovat svalama. Spousta filmových herců před nástupem na filmová plátna podstoupí třeba roční fázi budování svalů, protože víc času prostě není. A spousta filmových herců podstupují proměny bez použití sportovní chemie (naturálně). Po roční fázi budování svalů se vrhnou do fáze redukce, kde ze sebe sesekají přebytečný tuk a ejhle… ten člověk vypadá naprosto jinak. Je to sice pod světlem, v různých úhlech, nacukrované, napumpované, dehydratované a kolikrát i naolejované, ale to nic nemění na tom, že základ tam být musí.