Hoď se do zenu a zlepšíš se...
Autor: Pavel Vacek
16. 9. 2024
Před pár dny mi jeden můj přítel poslal video, kde nějaký řečník mluvil o tom, že, abych ho citoval přesně: „Sedm miliard lidí musí změnit pohled na to, jak skutečně vypadá úspěch. Není to vydělat miliardy dolarů, ale ráno se vzbudit a být celý den v dobré náladě“
Samozřejmě první, co mě napadlo a pravděpodobně i vás, je to, že s miliardou dolarů budu v dobré náladě i ve spánku a nejenom přes den. Fakt je ale ten, že nešťastných miliardářů, kteří nejsou zrovna v pohodě je taky dost. Každopádně tu nechci mudrovat o tom, že ve Ferrari se brečí líp než v tramvaji, páč bych řekl, že já mám celodenní dobrou náladu celkem často. Takže jsem občas úspěšný a jindy zase ne, ale jinak si rozhodně nemůžu posledních pár let na nic stěžovat. A to je možná to „tajemství“, na které se mě na jaře hodně lidí ptalo…
Snad mi odpustíte trochu sebeonanie, když se tu budu chvástat jarní soutěžní formou, díky níž jsem získal titul Absolutního Mistra ČR v kat. Masters a druhé místo na ME. Mnohem podstatnější totiž bylo, že jsem se v 50 letech prezentoval životní formou a jakýmsi mladistvým vzhledem. (teda od krku dolů, aby nedošlo k mýlce) To jsem si nevymyslel já, ale tlumočím tu feedback rozhodčích a jiných zainteresovaných. Dokonce se podařilo i zlepšit nohy, což je v letech, kdy ostatní začínají pokukovat po tom, kolik mají naspořeno na důchod, už docela úspěch. A tak jsem na jaře čelil mnoha otázkám, co jsem udělal jinak, jak se to povedlo, co jsem nasadil za medikamenty a kterého šamana jsem orálně uspokojil, aby vytáhl nějaké podpultové zaklínadlo. Dokonce i IFBB i mimo IFBB profíci z našeho týmu se na to ptali a já jim všem poctivě a upřímně odpovídal s prsty zdviženými do vzduchu, jak jsme to jako děcka dělali, abychom stvrdili echtovnost a pravdomluvnost přísahy, že se vůbec nic nezměnilo. Akorát že se poslední dobou s nikým moc nehádám, nenervuju, netahám nikoho z auta, když na mě zatroubí, doma všechno šlape a žádný zásadní problém za mnou a ani v dohledu. Zkrátka a dobře, že jsem poslední roky úplně v klidu a jen si tak cvičím a raduju se z toho, že můžu a všechno kolem šlape jak Primky na zápěstí Luboše Chládka. Prostě, že se to zlepšení odehrálo spíš díky nastavení kebule, než čehokoliv jiného…Nebo si to aspoň myslím.
Víte, absolutně rozumím, že si po tomhle sebeoslavném úvodu, jehož smrad snad musí prosakovat i z vašeho displeje, řeknete…, no jasně, Vacek tu žvaní o psychice, a přitom tam poslal lektvar z výtažku potu Dereka Lunsforda, smíchaný se zamraženým ejakulátem Ronnieho a uvařený v NASA, ale věřte nebo ne, žádný zázrak jsem neobjevil, ani nepoužil. Chápu to. Jako mladý jsem na tyhle žvásty o psychice a nastavení mysli nevěřil ani pikosekundu. Prostě kydy jak z nějaký sekty. Dneska už ale vím, že kortizol prostě nepřesypeš a spousty příkladů kamarádů, svěřenců a známých, které znám a které se mi z pochopitelných důvodů nechce moc zveřejňovat, mě v tom přesvědčení jenom utvrzuje. Ne, že by jim po první hádce se spolubydlící opadaly svaly jak migranti z kamionu, ale dlouhodobý stres v práci, domácí nepohoda, finanční nepohoda a všeobecně negativní psychika dělají svoje. Negativní psychika a s ní související zvýšená hladina stresových hormonů totiž mohou mít značný vliv na sportovní výkonnost a tento vliv může být jak krátkodobý, tak dlouhodobý.
Ten krátkodobý může být v některých případech celkem fajn, protože se může projevovat zvýšenou bdělostí a dokonce výkonem. V akutních případech stresu totiž může krátkodobé zvýšení adrenalinu a noradrenalinu vést k dočasnému zlepšení výkonnosti. Sportovec může být více soustředěný na trénink, pohotovější a schopný rychlých reakcí. Může ale také negativně ovlivnit jemnou motoriku a přesnost, což je důležité v technických sportech. Ale to nám je vcelku u prdele, protože my kulturisti jsme nekoordinovaný jelita na všechno. Nadměrný stres zase naopak může způsobit zvýšené svalové napětí, což může vést ke zhoršení koordinace a pohyblivosti. To může zvýšit riziko zranění, jako jsou natažení svalů nebo šlach. No ale to je všechno sranda, jde do tuhého, páč ke slovu přichází kortizol, a to je fakt parchant…
Dlouhodobý vliv zvýšené hladiny stresových hormonů:
- Snížená výdrž a regenerace: Dlouhodobě zvýšené hladiny kortizolu mohou negativně ovlivnit regeneraci svalů po tréninku, což může vést k únavě, přetížení a zhoršení výkonu. Kortizol také podporuje rozklad svalové tkáně, což může mít negativní vliv na svalovou hmotu. Jak jistě uznáte, tohle je hotová pohroma.
- Zhoršená imunita: Chronický stres může oslabit imunitní systém, což zvyšuje riziko onemocnění a zranění. Onemocnění a zranění mohou významně zbrzdit tréninkový proces a vývoj sportovce.
- Ztráta motivace a vyhoření: Dlouhodobý psychický stres může vést k psychickému vyhoření, ztrátě motivace a radosti ze sportu. To může snížit ochotu trénovat a soutěžit na vysoké úrovni.
- Poruchy spánku: Stres může vést k problémům se spánkem, což negativně ovlivňuje regeneraci, kognitivní funkce a celkovou výkonnost.
- Metabolické změny: Zvýšený kortizol může ovlivnit metabolismus, což může vést k ukládání tělesného tuku, zejména v oblasti břicha, a snížit schopnost těla využívat glukózu, což může ovlivnit energetickou hladinu při sportovním výkonu. Celkově může negativní psychika a s ní spojené hormonální změny významně zhoršit sportovní výkon, a to jak v krátkodobém, tak v dlouhodobém horizontu. Proto je důležité pro sportovce i trenéry zahrnout do tréninkového procesu techniky zvládání stresu a duševní pohody.
Extrifit Imun Max 90 cps
IMUN.MAX® je doplněk stravy obsahující mimořádně silný komplex 8 rostlinných výtažků, 13 vitamínů a 5 minerálů vytvořený speciálně pro podporu normáln …Čili, jak říkám, hoďte se do klidu a zlepšíte se. Buďte v nervech a budete muset nasadit hodně medikace, abyste to ukočírovali do solidní formy.
No anebo to celé můžete hodit za hlavu jako nějakou šarlatánštinu a psychologii z Wishe s argumentačním odkazem na Gándhího, který byl zosobněním klídečku, pohody a duševní vyrovnanosti, ale taky vyschlej jak švestka, což žádnej kulturista nechce. To je jen na vás a já to chápu. Nebyl jsem jinej…