Jak si obhájit cvičení a doplňky...

Autor: Petr Třetina

 

Proč bych měl jako něco obhajovat? Když mě to baví dělat, tak bych mohl názor ostatních hodit za hlavu, ne? Já vím. A možná to máte jinak, ale já si chci občas vyslechnout argumenty některých necvičících, kterým jsem zřejmě trnem v oku. Protože mi nejde do hlavy, proč to tak mají. A chtěl bych to pochopit, případně je aspoň přimět k důslednějšímu promyšlení věci.

Často se snaží nabudit dojem, že o vás mají prostě starost. U těch nejbližších je to logické a důvěryhodné. A předpoklad, že se nad vašimi slovy skutečně zamyslí, má větší váhu. Ale nechápu, proč to řeší lidi, s kterýma jsem v životě strávil asi tak pět minut. V takových případech mívám chuť použít jednu údernou a všem od dětství velice známou radu: „Starej se o sebe!“  

Tak jsem si říkal, že něco sepíšu a místo té úderné rady budu haterům posílat odkaz na tento článek. Myslím, že by jim to mělo stačit, protože jejich otázky, nedomyšlené argumenty a ignorace těch mých, jsou jako přes kopírák.

Ustaraný necvičící: „Proč chceš mít svaly?

Já: „Chci je mít, protože jsem živočich a myslím, že všichni živočichové mají svaly. Bez nich bysme nemohli žít a já žít chci.“

Ustaraný necvičící: „Proč chceš mít ale velký svaly?“

Já: „Mám k tomu víc důvodů. Jednak se mi to líbí a přepokládám, že se to líbí i spoustě ostatním lidem, a pak se díky nim cítím perfektně jak během tréninku, tak po něm. Čím větší máš svaly, tím víc krve do nich při cvičení naženeš, tím více příjemných hormonů produkuješ, tím silnější dojem máš z aktuální tvrdosti a ta je taky moc příjemná. Cítím se s nimi silně a zdravě.“

Ustaraný necvičící: „Tobě záleží na tom, jak vypadáš? Máš potřebu na sobě upravovat fyzično? To je divný.“

Já: „Fyzično je jako sprostý slovo, nebo co? Celej svět upravuje fyzično. Nebo mi chceš říct, že doma neuklízíš, když má přijít návštěva? Tím taky upravuješ fyzično. Každej produkt, co najdeš v obchodě je vyrobenej tak, aby tě přitahoval. Lidi, co to fyzično vymýšlejí, za to mají nehorázný platy. Nebo co třeba takoví architekti? Proč sakra nenahážou na hromadu kupu blata, nesmíchají to se slámou a my v tom pak nebydlíme? Ne. To oni ne. Budou se neustále snažit zkrášlit fyzično vymýšlením hezkých baráků, mostů, parků a všeho nemovitýho, co je kolem nás.“

Ustaraný necvičící: „Ale ty seš živá bytost. To nemůžeš srovnávat s barákem.“

Já: „Ty seš taky živá bytost a máš na sobě jiný rifle, než měls před týdnem. To už jsou zničený? Nebo jich máš víc? Proč jich máš víc? Nebo, proč si necháváš upravit vlasy a fousy v barber shopu? Protože ti záleží na tom, jak vypadáš. A co tvoje manželka? Minule jsem ji viděl namalovanou. Taky na sobě upravuje fyzično.“

Ustaraný necvičící: „Ale soudíš lidi, podle toho, jestli cvičí nebo ne, že? S necvičícíma si nemáš co říct.“

Já: „To je pěkná blbost. Nevybírám si lidi, podle toho, jestli chodí na ryby, pěstují zeleninu, nebo jestli cvičí. Mám kamaráda, kterej ještě nedávno vážil 140 kg a nikdy necvičil. Byl horou sádla. A stejně jsem si s ním i v té době rozuměl ve spoustě věcech. Nasmáli jsme se, navzájem se respektovali, přitom jsme dokázali poukázat na svoje chyby. A i v té době mezi námi panovala důvěra. V práci se taky bavím, dá se říct, se všema a to tam cvičí jen jeden borec.“  

Ustaraný necvičící: „Pořád bereš ty prášky? Já si myslím, že to není dobrý.“

Já: „Jaký prášky? Jaký bereš? Jestli myslíš proteinový nápoje a aminokyseliny, tak jo a jestli myslíš, piješ, tak ano, piju. Pokud máš čas a něco si z toho vezmeš, tak ti můžu vyprávět o redistribuci krve a funkci žaludku v době kolem tréninku, kdy dodáš potřebný živiny do unavených svalů rychle pouze pomocí výživových doplňků. Jídlem to nejde. K rozložení bílkovin na aminokyseliny jsou totiž potřeba aktivní enzymy. A ty se aktivují kyselinou chlorovodíkovou, kterou žaludek produkuje. K tomu, aby dokázal žaludek mechanicky fungovat a měl tak možnost produkovat kyselinu chlorovodíkovou, potřebuje být prokrvený. A krev je během cvičení sbírána z celého těla, včetně z žaludku, a posílána do procvičovaných svalů. Proto, pokud chceme dodat aminokyseliny do svalů co nejdřív po tréninku, což je velice žádoucí, musíme přijmout co nejsnáze stravitelné bílkoviny. Nejlepší jsou přímo aminokyselinový produkty, nebo hydrolyzovaný syrovátkový protein, kterej už v procesu výroby předběhl potřebu mít žaludek prokrvený. Ale možná by ti mohlo stačit, že syrovátkovej protein, což je prášek, kterýho beru nejvíc ze všech, je nejhodnotnější bílkovinou s mnoha zdravotními benefity. Takže nechápu, proč by to nemělo být dobrý?“

Ustaraný necvičící: „Jsou tam umělý sladidla, a ty škodí. Dokonce způsobují rakovinu, ne?.“

Já: „Mám ověřená fakta, která říkají, že nejčastěji používaná sladidla, jako je Aceslufam K, Aspartam, Neotam, Sacharin, Sukralóza a Stévie, jsou zdravotně nezávadná. Některá dokonce se zdravotními benefity (Stévie). Jen pokud máš vzácné onemocnění fenylketonurii, tak by ses měl poradit s lékařem v případě užívání Aspartamu. Možná slyšels taky o škodlivosti metanolu, který vzniká v těle přeměnou některých látek právě v Aspartamu obsažených. Ale ten je toxický jen ve větších dávkách a z běžně používaného množství Aspartamu se na metanol přemění jen malé množství. Navíc metanol přijmeš i ve formě ovocných džusů, nebo fermentovaných produktů. A abys přijal smrtelnou dávku metanolu, musel bys v jedné chvíli vypít 100 až 1000 litrů džusu. Nezávadnost těchto sladidel potvrdily desítky až tisíce studií. Fáma o rakovině se týká taky Aspartamu. Nemá ve vědě podložený základ.“

Ustaraný necvičící: „To by mohl říct každej.“

Já: „Ano. Každej, kdo si přečetl knížku Moderní výživa ve fitness a silových sportech od Lukáše Roubíka a kolektivu, nebo každej, kdo to má nastudovaný z jiných důvěryhodných zdrojů.“