Jsi tvrďák se železnými pažemi? Buď ještě tvrdší se železným jazykem.

Kdy se vyplatí dávat potraviny s pomalejší stravitelností a kdy zase naopak.

Tato otázka bývá laickou veřejností bez váhání smetena ze stolu se slovy: „Co není přirozené, to nemůže fungovat.“ Lidé se však zapomínají zamyslet nad tím zásadním a to je právě otázka přirozenosti a vývoje...

...Uvědomil jsem si, jak hodně se píše o dietách a jak málo o objemu. A tak bych chtěl jako zarputilý naturál přispět svými zkušenostmi s nabíráním...

Následující body se týkají především těch, co se začali zajímat o efektivní stravování teprve „včera“. Nadpis ale mohl upoutat i lidi, co už nějaký pátek cvičí, ale většinou se jim nechce moc číst. Tak snad to zvládnou. Proto tedy jasně, možná ne tak úplně stručně, ale rovnou k přešlapům.

Ve fitku není ostuda, říct si o pomoc. 

V posilovně a také po posilovně se na problémy dokáže člověk dívat s nadhledem. Tím pádem je dokáže lépe řešit. Na rozdíl od toho, který je řeší se „zbytkáčem“ v krvi. 

Existuje milion důvodů proč cvičit a autor popsal ty, které jsou důležité pro něj. Ale jaké jsou ty vaše? 

Domácí posilovny mají své nesporné výhody. Přesto si myslíme, že trénink v dobrém fitku nic nenahradí... 

Růst svalů a budování postavy není sprint, ale maraton. Nepřepalte začátek. 

Občas se v mém okolí vyskytne někdo, kdo chce zhubnout a ptá se jak. Tak teda mluvím trochu o bazálním metabolismu, jak považuju za nejlepší metodu jíst často, protože podle odborníků se tak klidový výdej energie zvyšuje na prospěšné hodnoty. Pak se dostávám k makroživinám a tam začínají přicházet otázky. A vždy jako přes kopírák. Hlavně jedna: „A tohle můžu?”

„Co z toho života máš, když si nedopřeješ žádnou dobrotu?“ V mém okolí se takto ptají často lidi, co „trpí“ nedostatkem pohybu a těm je těžké vysvětlit, že fitness je hlavně o dlouhodobosti, včetně stravy. A tak se chuť občas dostává na vedlejší kolej. Nebudu ale lhát, s největší chutí bych se narval třeba tlačenkou..