Pro některé možná blbá otázka a dotyčný si řekne, že je to přece jasné. Nicméně i v dnešní době, kdy bylo o kolagenu napsáno od A-Z snad úplně všechno, se setkávám s tím, že spousta cvičenců neví. Praxe, že se kolagen nezapočítává do zdrojů bílkovin a je na něj pohlíženo z patra je hodně běžný.

Téma kolagenu na článek jsem si vybral hlavně proto, že v dnešní době jsou bílkoviny tříděné do škatulek: Kvalitní zdroje X Nekvalitní zdroje. Nekvalitní zdroje bílkovin jsou ty, které nemají jednu z „pro nás hlavních“ esenciálních aminokyselin, tedy (leucin, izoleucin, valin – BCAA) a kolagen by mohl být na plakátu tohohle tématu.

Aniž bychom se nořili hluboko do lidské anatomie, probírali výživu do detailů, nebo bych vás zahlcoval celým výzkumem ohledně kolagenu, je poměrně fér kolagen zpochybnit a hodit na něj nálepku „nekvalitní zdroj“. Kolagen je jedinečně vláknitý strukturální protein a je to nejhojnější protein v těle. Kolagen je hlavním typem proteinu v pojivové tkáni, včetně kloubů, vazů a šlach. Do téhle škatulky patří také kůže, protože kůže je na kolagen fakt hodně bohatá . A v neposlední řadě nesmíme také zapomenout na kosti, které čítají asi 1/3 kolagenu. Takže kolagen rozhodně není jeden ze zdrojů bílkovin, který bychom zařadili do „nekvalitního zdroje“. Kdybych to měl tak nějak zjednodušit, tak kolagen je pro pojivové tkáně to samé, jako vápník pro kosti. V dnešní době je nám na kolagen známo opravdu kotel výzkumů. Jednak na téma terapeutických výzkumů, ale také preventivních benefitů na suplementování kolagenu pro celou škálu funkcí v lidském těle.

Kdybych měl tedy zodpovědět otázku, zdali je kolagen „kvalitní zdroj“ bílkovin, moje odpověď by byla rozhodně ano. Zrovna u nás ve fitku jsem se tak trošku nepohodnul s jedním tejpkem, který mě chtěl zazdít argumentem, že kolagen není „kompletní“ jelikož neobsahuje Tryptophan. Zrovna tak bychom do jídelníčku „prej“ neměli počítat bílkoviny, které pochází z rostlinných zdrojů, nebo příloh, protože „nejsou kvalitní“ a nemají takovou anabolickou odezvu pro lidský organismus. Ano, je pravdou, že ne všechny bílkoviny jsou tvořeny stejně. Ne všechny bílkoviny mají stejné strukturální a funkční charakteristiky a také ne všechny dokážou v těle vytvořit takovou anabolickou odezvu. Nicméně! Jsme fitness populace a nemyslím si, že bychom v našem jídelníčku neměli dostatek těch „kvalitních bílkovin“. Prosím vás, ty kvalitní bílkoviny pochází ze zdrojů, jako jsou (maso, vejce, mléčné výrobky atd…) Vzhledem k tomu, že se ve fitness už nějakou dobu pohybujeme, tak si nemyslím, že bychom na tyhle zdroje bílkovin strádali. Navíc i běžná populace v dnešní době konzumuje spoustu kvalitních zdrojů bílkovin, ačkoli by to třeba věděla. Takže ano, jak kolagen, tak i zbytek těch „méně kvalitních“ bílkovin je třeba do jídelníčku počítat a brát na ně zřetel. Jakýkoli zdroj bílkovin, ať už ten víc kvalitní, nebo míň kvalitní obsahuje nějaké množství aminokyselin, dusík a samozřejmě také kalorie.

Z praktického hlediska… kdybychom nepočítali všechny zdroje bílkovin a dělili bychom je jen na ty „kvalitní“ a „nekvalitní“ tak bychom v tom měli fakt velkej guláš. Tenhle guláš by nastal v okamžiku, kdy bychom si kladli nějaké specifické cíle, se kterým je spojeno počítání kalorií. Jo, na téma počítání kalorií by mohl být samotný článek, ale já například počítání kalorií zastánce jsem a doporučuji to každému (byť jen na nějakou dobu). Nicméně se vracím k předešlé myšlence.

Fishya není jenom pro ženský!

Představte si, že je vaším cílem redukce hmotnosti (tedy spalování tuků). Sacharidy byste si spočítali levou zadní. Tuky ve stravě zrovna tak. Kam byste teda zařadily ty „nekvalitní bílkoviny“? Do sacharidů? Nebo byste je hodily do škatulky k tukům? Nebo půl napůl? A jak byste mohli jednoznačně vědět, které jsou ty kvalitní a které jsou ty nekvalitní? Rostlinné zdroje bílkovin jsou toho asi největším příkladem.  Jasně, pokud bychom měli porovnat 1g hovězí a 1g tofu, tak živočišné bílkoviny budou vždy kvalitnější (v ohledu na množství aminokyselin). Jakmile však celkový denní příjem bílkovin u cvičenců, kteří provádějí silový trénink, dosáhne nebo překročí 1,6 g/kg, anabolický a ergogenní (zvyšující fyzickou nebo duševní výkonnost, zejména při sportu) rozdíl mezi „všežravci“ a veganskou stravou je minimální *12týdenní studii Hevia-Larrain a kolegů*. To, že nebyl velký rozdíl v nárůstu svalů a nárůstu síly mezi „všežravci“ a jedinci s veganskou stravou nastal i za toho faktu, že veganská strava má mnohem menší počet aminokyselin, než strava běžné fitness populace (já jsem je pro zjednodušení nazval všežravci).

*Ta studie porovnávala dvě skupiny, kdy v obou dvou skupinách bylo 19 mužů. Jedna skupina s 19 muži byla podrobena jídelníčku na základě rostlinné bílkoviny (tedy vegetariáni) a druhá skupina s 19 muži byla podrobena jídelníčku „všežravce“ (tedy klasika – maso, vajca, mléčné výrobky atd…). Obě dvě skupiny byly podrobeny silovému tréninku. No a na konci studie po 12 týdnech, kdy obě dvě skupiny konzumovaly 1.6g bílkovin/kg tělesné váhy se dospělo k závěru, že nebyl signifikantní rozdíl mezi oběma skupinami, co se síly a růstu svalů týkalo. Ty rozdíly byly fakt minoritní.

Extrifit Gela 1000 mg 250 cps

Gela 1000 mg obsahuje kolagenní bílkovinu – hydrolyzát želatiny, bohatý zdroj naštěpených kolagenních peptidů.

Takže znevažovat kolagen je stejně pošetilý, jako znevažovat rostlinné zdroje bílkovin. Ačkoli kolagen sice postrádá onen tryptofan, tak je poměrně slušně bohatý na (prolin, glycin, hydroxyprolin) než některé jiné „kompletní“ zdroje bílkovin. Co je taky zajímavý, tak byl porovnáván efekt proteinového přípravku po tréninku, kdy se jednalo o proteinový koktejl založený na zdroji: sója + mléčná bílkovina vs samotná mléčná bílkovina. A opakovaně bylo zjištěno, že kombinace sója + mléčná bílkovina měla větší anabolickou odezvu než samotná mléčná bílkovina. Už jen z těch opakovaných zjištění by bylo pošetilé se na rostlinné zdroje bílkovin koukat z patra a opovrhovat jima, nebo je nepočítat a dělat jako že neexistují.

Vím, že nadpis a téma článku měl být hlavně kolagen, nicméně když už jsem v tom psaní byl, tak jsem do toho zakomponoval i rostlinné bílkoviny, páč to je taky neustále omývané téma. Já sám jsem si myslel, že rostlinná bílkovina je podřadná a nemá pro tělo takové využití, co se budování svalů a síly týče. Nicméně mi to nedalo a něco málo jsem si o tom početl.

Není vůbec žádný spor o tom, že pokud vám zdroje rostlinných bílkovin nejedou, tak je konzumovat nebudete. A to platí taky v případě proteinových přípravků. Jestli vám nejede ta chuť, nebo nevyhovuje konzistence, tak není vo čem. Praktickým poselstvím tohohle článku mělo být jen takové, aby si lidi uvědomili, že bílkoviny se počítají ze všech zdrojů.