Počítání kalorií je prý nesmysl. A zhubnout teda chcete jak?

Každý rok je to pořád stejný. Zkraje roku vyběhnou články o hubnutí, které koncem ledna plynule vystřídají články, jak vydržet, abychom se posléze na stejných lifestylových webech dočetli o tom, že se máte mít rádi takoví, jací jste. A to i přesto, že si roky nevidíte na pindíka, případně to magické zařízení, kterým ovládáte myšlení mužů, abychom to správně genderově vyvážili. S tím samozřejmě drží krok influenceři a tiktokeři a celebrity hází do placu jednu zaručenou dietu za druhou. Při troše štěstí se vždycky najde nějaký idiot, jako ti sázkaři od Babiše, co nechápou, jak funguje sázkový kurz, a teď má doma plnou špajzku PIGI čaje za pětikorunu, co má nově hezčí krabičku s cool nápisem hubnoucího zázraku a cenovku strženou z karbonového křídla na Ferrari. Až dojdou čaje, v rámci trendu přejdou na pořádání motivačních seminářů, ideálně on-line, no a v záloze už číhá podcast na téma Mám ráda svůj bůček. Pozornost zaručená minimálně do května.

Horší je to s univerzálními radami s celoroční platností, navíc publikovaných v mainstreamových médiích a zaštítěné nějakým odněkud vyloupnuvším se expertem s řadou titulů delším než lajny Sagvana Tofiho. Jedním takovým byl i článek na Seznamu o tom, že počítání kalorií je nesmysl a než jsem ho stačil zpracovat, udělal to Lukáš Roubík na IMV tady: https://www.institutmodernivyzivy.cz/pocitani-kalorii/ A protože s ním bezvýhradně souhlasím, na článek jsem se vyprdnul, protože bych psal totéž, akorát jinak a míň seriózně, jak už to tak u mě bývá. Jenže Novinky jsou přece jen čtenější, kor když teď měly žně s tou prezidentskou reality show, takže si ten článek přečetlo asi o pár lidí víc než Lukášův a já musel párkrát čelit tomu, že „vlastně taky žádné kalorie nepočítám a přesto mám břišáky“.

Což je pravda. Za celý život jsem nezjistil, kolik kalorií přijímám. Ne, že bych to neuměl, dokonce tu mám pár měsíců starý závazek, že to jednou spočítám, ale vždycky z toho tak nějak sešlo. Asi kvůli lenosti. Zrovna tak si nevybavuji, že bych někdy napsal článek o počítání a odečítání kalorií. Ale to ještě neznamená, že tuhle kalorickou matematiku neberu v potaz. Jen to beru z druhého konce rovnice.

Věc se má tak, že když někomu radím verbálně, nebo prostřednictvím těhlech bulvárních článků, radím tak z pozice cvičence. S trochou hrané skromnosti bych dokonce napsal z pozice kulturisty. A jaký je cíl diety kulturisty? Mít minimum tuku při maximu svalové hmoty. To je ten svatý grál soutěžní kulturistiky. A proto je naše dieta zaměřená na úbytek tuku a maximalizaci, nebo alespoň snahu o co největší zachování svalové hmoty. A ačkoliv se mnohé ženy křižují při vyslovení slova kulturistika intenzivněji než reprezentační výběr Vatikánu, je to právě tato dieta, která dělá těla pevnější a tvarovanější. Samozřejmě za předpokladu, že cvičíte, nebo jinak sportujete. Nám totiž nejde primárně o úbytek tělesné váhy. To je jen vedlejší produkt. Nám jde o vizuální dojem. Zkrátka, aby to vypadalo dobře a kolik vážíte, na to sere pes. Proto je mnohem důležitější pracovat s jednotlivými živinami než celkovým počtem kalorií.

Čili v dietách, které najdete na stránkách Extrifitu, píšeme o příjmu bílkovin, sacharidů a tuků. A tyhle tři položky mají svoji kalorickou hodnotu, které tvoří součet denního kalorického příjmu. Takže když doporučuji v dietě konstantní příjem 2 gramů bílkoviny na kilo váhy, 4 gramů sacharidů na kilo váhy a minimum tuků, musíte to počítat tak jako tak. A když radím, že při stagnaci úbytku váhy, musíte jednu z položek ubrat, přičemž zpravidla ukážu prstem na sacharidy, samo sebou to znamená i úbytek denního příjmu kalorií. Jde zkrátka o to, že vy musíte mít dané penzum stavební látky pro svaly, aby nešly při dietě do kopru. A tou látkou je bílkovina. Tu je třeba držet co nejvýš a snažit se, aby se s ní vůbec nemuselo cuknout směrem dolů. A pokud vám nejde o nějakou soutěžní supervysekanost, tak s ní skutečně hýbat nemusíte. Jestliže máte tuky na minimu, tzn. vystačíte si jen s tukem, co je v potravinách (maso, vejce, mléčné výrobky) a žádný další navíc nepřidáváte, tak tam taky není příliš mnoho prostoru pro redukci. A když píšu o minimu přijatého tuku, mám za samozřejmé, že Nutellu odnesete do charity pro chudá děcka. Takže vám zbývají sacharidy se kterými můžete hýbat dle potřeby. Ále…   

…když chcete jenom zhubnout, třeba ani moc necvičíte, jde vám primárně o úbytek tuku, pak bych s klidem pracoval se všemi položkami a řídil bych se kalorickým součtem. Tzn., že bych všechny potraviny zapisoval do aplikace kalorických tabulek, neb jsou parádně udělané a pokud nebudete moc lhát při vstupním zadávání váhy, výšky, věku atd…, dokážou vás i skvěle usměrnit ve výběru potravin. Nicméně, není to tak úplně potřeba. Vás zajímá celkový součet kalorií za celý týden. To vám spočítá aplikace. A ten musíte týden po týdnu pomalu, konstantně, v žádném kvapíku, aby to bylo dlouhodobě udržitelné, snižovat. A to je právě ten rozdíl mezi kulturistickou dietou a touhle. V této si klidně dejte nanukáč, nebo Nutellu. Ale mějte na paměti, že příští týden si ji budete muset dát méně. Prostě, pokud se nemusíte zuby nehty držet přesně stanoveného množství bílkovin, tuku a sacharidů, poskytuje vám to mnohem větší variabilitu jídelníčku. Časem pak zjistíte, že kuřecí šunka má míň kalorií než uherák, že existují kvalitní nízkokalorické potraviny, jako je třeba naše kaše Break, nebo tyčka EXXE, které zastoupí energetické atomovky s názvem Snickers, nebo rádobyzdravé kaše z pultu v Lidlu. Každopádně se furt motáme kolem toho, že něco snižujete, a to něco jsou kalorie. A snižujete je tak dlouho, dokud nebudete spokojení se svým vzhledem.

Pokud vás teď jímá hrůza z toho, že budete nadosmrti odkázaní na kalkulačku, všechny brady vzhůru. Za pár týdnů si najdete oblíbené potraviny, dostanete do oka gramáže a množství a jakmile nastane ten bájný okamžik, že si řeknete tak fajn, teď už jsem sexy, stačí to jen zhruba udržovat. Ale pokud mi někdo tvrdí, že je úplně jedno, jestli spořádáte pět jitrnic, nebo deset a bezstarostně si budete žrát co vám přijde pod ruku, tak je to pro mě zhruba stejně směrodatné, jako když někdo říká, že kurz 1:12 znamená tutovou výhru. Prostě si z vás oba dělají prdel…