Věřte mi, opravdu to za to nestojí. Asi každý, kdo se snažil nějakým způsobem shodit váhu, držel dietu, redukoval tuk – nebo podobné termíny – se objevil v situaci, ve které šlo od pondělí do pátku všechno podle plánu. Každé jídlo, které jste snědli od rána do večera sedělo do puntíku přesně podle vašich kalorických tabulek, nebo které bylo nastavené vaším trenérem, výživovým poradcem, nutričním specialistou a tak dále, chápeme se, ne? Každý večer jste si sedli na zadek a koukli se do vašeho jídelního deníčku – já ho nazývám žrádelníček – a byli jste na sebe hrdí, protože vám každodenní součet všech kalorií seděl jako prdel na hrnec.

Co ale čert nechtěl. Najednou se nám ten pracovní týden přehoupnul a máme tady sobotu. Snídaně byla na klid a pohodu. Hodili jste tam nějakou ovesnou kaši s proteinem, vajca, nebo jinou fitness bombu, která vám sedí do vašich kalorických tabulek. Potom byl nějaký oběd. Dejme si třeba všemi oblíbený příklad na kuřecím masu s rýží, ale protože jsme se trošku rozšoupli, dali jsme si k tomu pana avokáda. Opět vám to všechno sedí do puntíku přesně. No a je to tady… večer. Známej vám zavolal a zve vás do podniku s tím, že slaví narozeniny. No a protože je to váš dobrej kámík (novodobý výraz pro kamaráda), tak pozvání přijímáte ale v hlavě máte pořád jasně nastavené stravovací koleje a víte, že nesmíte uhnout z cesty – protože jste v dietě. Přijdete, zasednete ke stolu a už se to na vás valí. Alkohol zleva, slavnostní raut zprava a vy prostě neodoláte a po asi 10 minutách přemlouvání si přece jen dáte. No a když už jste v tom, tak vám vaše hlava říká, že už jste to všechno stejně porušili, tak se můžete vylejt a nacpat co hrdlo ráčí – protože jste nebyli dost silní na to, abyste to odřekli. Vždyť se nic neděje, zejtra si dáte masakr trénink, kde to všechno vycvičíte a vymakáte a vypotíte a necháte tam duši. A tady dáváme příběhu stopku a jdeme na jádro věci.

  Víte, co je tak trošku problém? Že i kdybyste ten večer, co jste byli na oslavě přestřelili „jenom“ o 1000 kcal, tak to ve fitku zabere obrovskej kotel úsilí a energie, kterou budete muset vynaložit k tomu, abyste ty přebytečné kalorie spálili. Budete v tom fitku muset být minimálně 2 hodiny a museli byste dělat fakt neskutečný skopičiny, abyste to všechno odmakali a „vycvičili“ to. Navíc všechno to „odmakávání“ kalorií budete provádět s pocitem nenávisti, jelikož budete dělat aktivity, které třeba ani nemáte rádi. Ať už to bude rotoped, běžecký pás, airbike, manévry s lanem, švihadlo, schody a jiné cardio srandy. Nebo to budou supersérie náročných cviků, které budete provádět do smrti (za hranici selhání). Prostě si ty 2+ hodiny ve fitku vůbec neužijete, nebude vás to bavit a budete všechno provádět s odporem a nechutí.

Všechny ty aktivity, které budete vykonávat pro vás budou vlastně jakási forma potrestání za to, že jste si jeden den trošku vyhodili z kopejtka a nedrželi jste se podle plánu. Věřte mi, když vám řeknu, že pokud byste chtěli tohle praktikovat, je to předem prohraný boj a po vykonání tohohle boje stejně nebudete vítěz – jen se budete cítit jako ještě větší kus hov… Čas, který strávíte ve fitku by pro vás měl být zábavný a měli byste se na něj těšit. Aktivity, které v tom fitku budete provádět zrovna tak. Ať už se bude jednat o silový trénink, nebo nějaké skupinové cvičení, skupinové lekce, nebo prostě a jen provádění nějaké cardio aktivity se svým kámíkem, mělo by vás to bavit, měli byste se na to těšit a mělo by vás to naplňovat. Navíc… všechny ty aktivity, které ve fitku provádíte z vás mají udělat lepšího člověka – jste silnější, svalnatější, zdravější, vytrvalejší a tak dále.

Takže! Příště, až si zasejc trošku vyhodíte z kopejtka a nebudete se držet dle nějakého stravovacího plánu, nezoufejte. Co ale dělat, když se něco takového stane? Na to, co vám teďka řeknu se raději pořádně chytněte, protože vám to ještě nikdo neřekl. Ta nejlepší strategie, kterou můžete v takovém případě použít je : Naskočte zpátky do sedla a držte se toho, co máte předepsáno!

Extrifit Protein Break! 900 g

Naprosto dokonalé komplexní jídlo se zastoupením 27,8 g whey proteinu ve 100 g.

Lidí, kteří všechno dodržují na 120 % a jsou konkrétně v jídle naprosto ortodoxní… těch je velmi málo. Ne každý člověk dokáže držet dietu opravdu striktně a neujet ani o píď. Stává se to začátečníkům – velmi často. Stává se to pokročilým – obvykle. Stává se to i lidem, kteří mají v pažbě už nějaký ten roční zářez se cvičením – zřídka kdy – ale stává. A víte co? Nikdo z nich se z toho ještě neposr… Prostě si jeden večer trošku ujeli z jejich stravovacího režimu a co jako? Prostě se stalo no, jsou to taky jen lidi. Druhý den se probudili a začali zase tam, kde skončili. Snídaně AKA vajíčka, oběd kuřecí s rýží a tak dále. Zajímavé na tom je, že se ti, kteří ten stravovací „protokol“ nějakým způsobem porušili, mnohdy přistihli, že druhý den vypadali mnohem lépe než ten den předešlý. Svaly se naplnily, tělo dostalo potřebné živiny, na kterých po delší dobu strádalo a všechno najednou dostalo jakýsi druhý nádech. Velikou míru tohoto efektu přisuzuji kortizolu, který je v období diety zvýšený a tělo se prostě a jednoduše brání.

Pokud se míra stresu – kortizolu – sníží, tak tělo může upustit od držení vody v podkoží a vaše psychika vám také poděkuje. Takže se opět budu vracet k tomu, co jsem říkal už předtím… pokud se jednou za čas trošku vychýlíte z kolejí, tak nezoufejte a dejte se zpět na cestu.

Pamatuju si ty svoje psycho – tréninky ve fitku v období Vánoc. Měl jsem v hlavě negativní myšlenku na to, že na Štědrý den se tím jídlem zabiju. Budu do sebe dávat cukroví, maminky skvělou tvarohovou štolu, štědrovečerní večeři a nějaký ten chlebíček přes den. Celý týden jsem si kvůli tomu jednomu dni dupal na krk (škrtil jídlo). Celý týden jsem měl brutální dietu ve formě masa, zeleniny a vajec – samozřejmě bez žloutku. Snažil jsem se šetřit každou kalorii, jaká jen byla možná. Ve fitku jsem jel supersérie do smrti. Ale bavíme se o cvikách v kombinaci: mrtvý tah + dřep, přemístění a švihadlo, trhy v kombinaci s lanem, výskoky na bednu s veslovacím trenažérem a podobně. A výsledek? Byl jsem vyčerpaný, byl jsem mrzutý, byl jsem nasra.. a všechen ten čas, který jsem ve fitku strávil jsem nesnášel. Chodil jsem tam s nechutí a fakt jsem se nenáviděl. Kdybych měl říct, jestli mi to všechno vynaložené úsilí za ten jeden den obžerství stálo, s rukou na srdci mohu říct, že absolutně vůbec. Navíc, a to jsem si uvědomil zpětně až s přibývajícími léty… všechny ty události, které jsou spojené s dobrým jídlem, by měli být v dobrém duchu a s pozitivní emocí. Měli byste si tyhle chvilky užít a vychutnávat si je se svými blízkými, a ne že se budete nenávidět, budete vyčerpaní a úplně hotoví.

Tohle bylo z mé osobní zkušenosti, kdy jsem tento přístup propagoval a ty negativní účinky jsem pocítil na vlastní kůži. Opravdu se to nevyplatí, věřte mi.

Luboš Chládek - Keto jídelníček v odpočinkovém dni a proč.