Nedávno jsem si na tréninku připadal jak na sjezdu akrotomofiliků. Jestli nejste dostatečně zběhlí v širokém spektru sexuálních úchylek, pak vězte, že fandové do téhle myšlenky touží po vlastní amputaci některé ze svých končetin. Jinak si nedokážu vysvětlit, proč každý druhý cvičil jen jednou rukou a zahlédl jsem i pár jedinců, co si leccos dali i jednonož. Předpokládám tedy, že připravovali své údy na to, až tahle bizarní představa dojde naplnění a oni budou kulhat s permanentní erekcí. 

Akorát že mnohem pravděpodobnější spíš bude fakt, že celá tahle jednokončetinová tréninková záležitost vychází z moderního tréninkového trendu, který je fascinován chirurgicky přesným provedením cviku od co největšího natažení, po co největší kontrakci v pomalém tempu a s přednostním právem sparingpartnera, vlepit vám pohlavek pokaždé, když se vaše dráha pohybu vychýlí o milimetr z návodu na tiktoku. To vše samozřejmě se zátěží, která skýtá výhodu pro porcelánovou panenku, neb by nebyla schopna ji ublížit v případě neočekávaného střetu.  

A tak můžu pozorovat celé portfolio cviků na záda, samo sebou na paže, ale i prsa a ramena. Předkopávání jednou nohou už jsem taky párkrát viděl, ale cviky na lýtka na stroji prováděné jen jednou nohou, ty už mě trochu zaskočily. Ale což, proti gustu žádný dišputát a ať si každý cvičí, jak potřebuje. Také rozhodně nerozporuji to, že by byly nějak k ničemu. Naopak, mnoho cviků je skutečně ideální právě pro jednoruční provedení. Ale jak se říká, všeho s mírou a nic se nemá přehánět. Takhle… to se sice říká, nikoliv však v kulturistice, tam jsme na přehánění a absenci míry experti. Ale víte, jak to myslím. A proto krátce nastíním, proč nemám jednoruční cviky v příliš velké oblibě.

Slavoj Bednář - Na Mr. Olympia Masters myslím každou vteřinu

V první řadě je to kvůli zklamání.

Spousta lidí si myslí, že cvičením na jednou rukou dožene tu silnější. Znáte to, děláte bicák a levačka zkolabuje trochu dřív než pravačka. Na benč vám to taky táhne ke straně. U tlaků na ramena ta samá situace. Tohle všechno je v počátcích úplně normální a vás přepadne myšlenka, že by se to mohlo dohnat tím, že slabší půlku těla budete cvičit víc pomocí jednoručních cviků. Má to svoji logiku. A tak se po benči vrhnete na protisměrnou kladku a tam s tím jednou rukou máváte, jak kdybyste řídili provoz na Václaváku. I bicáků si dáte pár sérií navíc v domnění, že ten silnější doženete. Jenže ani v jednom případě se tak nestane, mám s tím svoje zkušenosti. Dohnat silnější půlku těla pomocí jednoručních cvičení můžete leda tak, že tou silnější půlkou půjdete té slabší naproti, takže výsledkem bude, že budete haluz na obě strany. A to nechcete. Z logiky věci, pokud jste pravák, zatěžujete tu pravou stranu více, máte lepší motoriku, máte lepší všechno. Ne nadarmo se říká, že levačkou je to jak od cizího, že ano? Neexistuje člověk na světě, jehož pravá a levá půlka by byla stejná. Proto je mnohem efektivnější použít velkou tyč, aby pracovaly oba svaly současně a vzájemně si vypomáhaly při zvedání zátěže. Slabší sval se bude chtít přizpůsobit silnějšímu a časem ho dožene. Nebude to hned, nebude to stoprocentně, ale každý si určitě vzpomene na první seznámení s činkami, které mu tancovaly v dlaních všemi možnými směry, kdežto teď je jejich dráha pohybu silnější než Gretina víra celosvětové dobro.

Časová náročnost…

…takže pár měsíců mi trvalo, než jsem v mládí pochopil, že masturbací zocelenou pravačku hned tak chromou levačkou nedoženu, ale nebylo to nic proti tomu, co vidím v dnešních fitkách. Chtěl jsem se nedávno prostřídat s jedním chasníkem, co dělal právě ty novodobé jednoruční vývrtky u cviku na záda na spodní kladce se třemi cihličkami. Byl to hloupý nápad. Jednak proto, že jsem při pozorování toho nekonečného opakování usnul, ale hlavně proto, že když jsem se probral, předpokládal jsem, že hned bude pokračovat tou druhou rukou, která po celou dobu odpočívala v maníkově podpaží, kontrolujíc, zda se latissimus správně protahuje a smršťuje. Ale to se nestalo. Bylo mi jen suše oznámeno, že potřebuje pauzu, protože… a zbytek už jsem neslyšel, protože jsem šel cvičit něco jiného a z toho, že někdo potřebuje odpočívat po zvedání váhy pro děcka, by mě rozbolely ušní boltce.

Honza Turek - Objem v plném proudu

Chápu, že když někdo zvedá na záda jednoručku, kterou by solidně ocenili ve výkupu železa, musí si trochu odfrknout. Když někdo jede bulharské dřepy, což je další z těch povedenějších jednokončetinových cviků, musí si odfrknout. Ale jak jsem tak vypozoroval u borců z Extrifit Teamu, plus našich holek, většinou to stihnou během toho, než si uvážou trhačku kolem osy jednoručky, nebo než si trochu proklepnou a vymění nožky. Rozhodně nejde o žádnou přestávku typu… „teď si musím odpočinout jako po klasické sérii“. A to je velmi častá chyba, kterou vidím kolem sebe. Když někdo jede výpony na lýtka v sedě jednou nohou, což mi teda fakt nedává smysl, tak se určitě nepotřebuje ani vydýchat, ani nechat odpočinout té druhé noze, co tam někde překáží kolem. Takže abych se vrátil k historce, borec by se stejnými přestávkami při přítazích na záda oběma rukama udělal za stejný čas 2x víc sérií. Čili, cvičil by 2x intenzivněji. Stojí lepší protažení a procítění cviku za poloviční intenzitu tréninku? Mně ne, ale někomu jinému třeba ano. Nevím.

Každopádně jednoruční cviky mají samozřejmě i své nepopiratelné výhody. Jak už jsem to párkrát zmínil, je to lepší protažení a kontrakce svalu. Pohyb jednou rukou vám umožňuje lepší rotaci trupu. To jsou typicky cviky na záda. Někdy vám jednoruční provedení umožňuje i použít větší váhu. Například při cvičení bicepsu, kdy sice třímáte v rukou činky současně, ale nejdřív děláte třeba 5 opakování na jednu ruku, pak 5 na druhou, zatímco ta první odpočívá. Je to v podstatě takový dropset, který vám umožňuje cvičit s větší váhou, než kdybyste zvedali obě činky současně. Při jednoručním provedení cviku můžete použít sám sebe jako sparinga s dopomocí. Třeba při jednoručním stahování pákového stroje Hammer, nebo něčeho takového podobného si můžete druhou rukou dopomoci. Nebo při zvedání jednoručky na biceps v sedě s oporou o koleno, si taktéž můžete přivodit pár opáček navíc, když si druhou dopomůžete. Možností je mnoho a to je fajn.

Takže jakkoliv to možná znělo jako soustředěný hejt na fandy do unilaterálního tréninku, není to tak. Jen si myslím, že to chce ten trénink trochu vybalancovat, abyste skloubili dostatečnou intenzitu tréninku s nějakou procítěnou záležitostí. Ostatně balanc je dobrý i ve všem ostatním v životě.

AKCE 1+1 Extrifit Protein Break! 900 g

Pak je Protein Break! pro Vás to pravé. Protein Break! je dostupný také v jednorázových sáčcích.