Jsou dvě činnosti, u kterých mě moje děti nikdy neuvidí. Jsou to sex a běh. Přesto jsem si včera koupil běžecké boty.

Líbily se mi. Jsou trendy. A budu v nich mít hezký fotky na instagramu. Možná, když se nebude nikdo dívat, zkusím v nich i běžet. Zatím na nějakou kratší vzdálenost.  Zhruba 10 metrů max. Ale když už mám ty boty a uběhnu 10 metrů, zařekl jsem se, že bych mohl poučit nějakého běžce, jak uběhnout kilometr. Taky jsem v pátek vystavil dvě faktury. To je podle mě víc než solidní kvalifikace k tomu, abych poradil Křetínskému, jak vydělat nějakej ten pětník. No a dnes musím zaplatit zálohu na daň. Opruz! Takže odpoledne hodlám poradit Alence Šilerovic, nebo jak se ta bodrá žena jmenuje, jak má s mým značným podílem na státním hospodářstvím naložit.

Smějete se? Přijde vám to absurdní? A proč jako? Vždyť to je dennodenní realita sociálních sítí.

Každý, kdo trochu sleduje fitness scénu, zaznamenal, že se nám tu vyrojilo tuny mluvících hlav na tenkých krčcích, kteří metají rady kolem sebe, jak když sere hroch. Studiemi se to v jejich příspěvcích hemží víc než v knihovně Harvardu, všichni dohromady disponují svalovým rozvojem vodní ještěrky, zato sebevědomím Donalda Trumpa. A pokud teď čekáte, že se budu navážet do science-based tréninků, tak se šeredně pletete. Nebudu. Jen do mnoha jejich fanatických propagátorů, kteří science-based směru dělají medvědí službu, a kteří si nezadají s věrozvěsty elektromobility, jehovisty, vegany a všemi podobnými pošuky přesvědčenými o jediné svaté cestě a centimetrový úkrok stranou by nejraději trestali trýznivou smrtí, nebo aspoň veřejným lynčem, ponížením a doživotním vláčením bahnem.

Za posledních 35 let už jsem četl tolik tréninkových plánů, tipů, principů, že mi z toho slezly vlasy a přestěhovaly se do uší. I sebevětší blbost měla solidní argumenty podložené nějakými měřeními od pánů v bílých pláštích, kteří přilepili přísavky k tělu nějakého nebožáka na benchové lavici a pak to vydávali za vědecký průlom.

Kdo z vás si ještě vzpomene na to, že bychom měli cvičit jen v částečném rozsahu, nebo naopak jen v negativní fázi? Nebo pomocí elektrostimulů, zaškrcování svalů pro maximální pump, principem P90X, RIR 0-3, Time Under Tension (TUT), atdatd? Všechny ty metody měly své zastánce, grafy, výpočty a opodstatnění. A víte, jakou jsem dostal před 37 lety první radu?  

„Když uděláš 10 opakování, tak si příští trénink přidej váhu. A když to budeš dělat blbě, tak aspoň opakování navíc. Každopádně se snaž v každém tréninku něco přidat“

Jak vám to zní? Mně teda jako princip progresivního přetížení, který se dnes prezentuje jako objevení Ameriky. A k téhle radě, kterou si v místní posilovně předávali borci z generace na generaci, nikdo studii nepotřeboval. Zkušenosti a zdravý selský rozum ano.

Takže ne, nejsem žádný trilobit odmítající nové poznatky a metody. Poslechnu si každou z nich a mnoho z nových trendů jsem zařadil do svého tréninku. Jde spíš o to, od koho ta rada jde.

Názory Dana Švacha nebo Pavla Berana vyslechnu se zájmem a nebojím se, když vytáhnou studii. Protože mají něco odcvičeno, dokážou vědu zasadit do kontextu, mají výsledky — ať už trenérské, nebo v podobě svalů, které prostě nelze ignorovat. Nemusím s nimi souhlasit, ale jejich informace vezmu vážně a vyhodnotím je svýma vlastníma zkušenostma. Ovšem když mě o tom samém bude fanaticky přesvědčovat náctiletá brokolihedka, pošlu ho rovnou do piče. Přestože má ty samé informace. Ale nemá ty zkušenosti a výsledky.

O víkendu jsem byl svědkem, jak doslova 75 kg, rok a půl cvičící chlapec nadával IFBB profíkovi Igorovi Illesovi do nevzdělaných tupců, protože studie tohle a tamto. Viděl jsem „zábavný“ reel, že když se budete pevně držet osy na Pendulu, není to cvik na nohy, ale na biceps, protože si Igor, (společně se mnou) dovolil tvrdit, že maximální svalová kontrakce a sekundové držení této kontrakce aktivuje maximální počet motorických jednotek, zlepší nervosvalové propojení, což se následně může pozitivně projevit při soutěži… Že vede k hypertrofii jsme netvrdili nikdo. Aspoň jsme posloužili jako myšlenka reelu. Přesto moje zkušenost je taková, že od doby, co cíleně zatínám kvadriceps v maximální kontrakci při sérii, se mi zlepšila hloubka kvadricepsu. Což ale není pravda, protože na to není studie a já jsem lobotom, napsal někdo, u koho bych stěží identifikoval samotný kvadriceps, natož jeho hloubku.

Kdykoli něco tvrdím, říkám nebo doporučuji — je to tip. Tip ode mě, podpořený léty zkušeností a vlastní praxí. Nemusí to dělat nikdo. Od toho je to tip, ne zákon. Ať si každý cvičí, jak chce, mně je to v zásadě fuk. Vadí mi ale něco jiného.

Nevadí mi, když kluk, co do kulturistiky strčil sotva dva prsty, natočí pro své vrstevníky video o peckdecku na hrudník a tvrdí v něm, že je to jediný cvik, co potřebuješ. Co mi skutečně leze na nervy je, když o téhle svatopravdě přesvědčuje borce, kteří ten hrudník mají. Borce, co ten cvik odjeli milionkrát a tu cestu, na kterou se náš hrdina ještě ani nevydal, prošli tam a zpátky — a ještě se vrátili pro nášup navíc.

Dnes chce každý všechno hned. Svaly, prachy, respekt, lásku, uznání — nejlépe do středy. Mladí v komentářích křičí, že záleží na informacích, na sdělení, ne na tom, kdo to říká. Ne. To je omyl. Fatální omyl.

Extrifit Clear Protein Iso Whey 90! 900 g

Totální gamechanger! Osvěžující syrovátkový izolát, co chutná jako limonáda, ale funguje jako špičkový protein. Bez cukrů a tuku.

Pokud nemáš výsledky, jsi jen ten šašek, co si koupil běžecké boty a chce radit Usainovi Boltovi. Trouba s řidičákem, co si myslí, že ho Verstappen bude poslouchat, když mu bude vysvětlovat, jak projet zatáčkou. Informace bez zkušeností jsou jen slova. Hezky seřazená, občas citovaná, ale v praxi k ničemu.

Takže počkej. Na to, až ti vyrostou svaly. Na to, až budeš mít řadu svěřenců s výsledky. Na to, až za tebou budou sami chodit, abys je připravil na soutěž. Tak se získává respekt a postavení v komunitě. Ne přes noc, ne přes viral reel. Pomalu, tvrdě, poctivě.

Ale tebe stejně zajímá víc ten výsledek v podobě shlédnutí a hádek pod videem, co?

No tak pak to děláš dobře — to musím uznat. Parazitováním na lidech, kteří něco skutečně dokázali, to zvládneš celkem spolehlivě. Doba ti, bohužel, přeje.