Někdy minulý týden jsem si přečetl titulek, že dnešní děti mají kondici dětí někdy z roku 1926. To nezní tak špatně, pomyslel jsem si, pokud uvážíme, že se tehdejší děcka proháněla na ulici před auty, co měly brzdy ze slámy. Motivace sprintovat naplno a mít reflexy jak pilot F1, zajištěna. Jenže po mnoha sofistikovaných vysvětleních, evolučních výletů do historie, citací nejrůznějších odborníků, a ještě více odborných frází vyšlo nakonec najevo, že jsou jednoduše v prdeli a neumějí ani kotrmelec. Což byla voda na mlýn pohánějící ego příslušníků kmene Tozanás, aby zvedli zrak od monitoru, podívali se pohrdavě na své potomky a prohlásili…“Vidíš, to za nás jsme pořád hejbali, to né jak vy…“ Pravda, v takových 7-8 letech jsem se na větev vyšplhal jak čamrda. Ale kdyby mě v té samé chvíli navštívilo mé já ze současnosti ve stejném věku a pod tou větví si začalo na telefonu nahrávat, editovat videa, stahovat hudbu, streamovat s někým z druhé půlky republiky a objednávat pizzu zároveň, myslel bych si, že mé druhé já přiletělo ze scifi paralelního vesmíru, kde ovládá svět tou placičkou, kdežto já jen umím sedět na větvi a strkat si do nosu klacík. Zkrátka, my z kmene Tozanásů rádi děláme z nouze ctnost. A to i ve fitness.

Vidím a čtu to denně. Snažíme se vysvětlit rozdíly mezi proteiny a proč je dobré je užívat a kdy, aby nejpozději do pěti minut přistál komentář rozčíleného boomera, že lidem blbneme hlavy, protože on taky dřív cvičil a „za nás“ se to neužívalo. Což je a není pravda zároveň. Snaha užívat proteiny v prášku a doplňovat jimi bílkoviny ve stravě tu byla někdy od počátku 80. let, ale fakt je ten, že to postrádalo tu zásadní výhodu, co mají dnešní proteinové produkty. A to je bezprecedentní stravitelnost. Takže pokud já, patřící bohužel do party Tozanás, jsem si pořídil v pubertálním věku pytlík sušených bílků a tehdejší syrovátkový protein, čekala mě volba mezi pitím půlroku starého zaschlého spermatu v případě bílků, nebo konzumací sádry střihnuté s aroma hadru na stírání podlah veřejných toalet. Nehledě na to, že vedle nevábné chuti nebyla o moc lepší ani stravitelnost a dát si takovou mňamku hodinu před tréninkem znamenalo, že v lepším případě budete cvičit s balvanem v pupku, v tom horším to vyjde ven stejným otvorem jako to vešlo. Svaly jsou svaly, bílkoviny jsou bílkoviny, dali jsme to, ale podruhé už si to sakra rozmyslíš a radši to užereš v jídle s bachorem jak Trautenberk. 

Extrifit Trainox Shot 15 x 90 ml

TRAINOX® je doplněk stravy určený pro totální maximalizaci tréninkové intenzity. Jedná se o multikomponentní produkt obsahující zcela novou a brutálně silnou směs účinných látek určených pro předtréninkové použití.

Úplný rudý hadr před očima mají Tozanási v případě NO stimulantů. „To za nás jsme cvičili bez toho a jak jsme dřeli! Bez tý chemie bys neodcvičil ani sérii, co hošánku? Tohle vůbec nepotřebuješ, to za nás nebylo a taky jsme měli svaly!“ Ano, za nás to nebylo, stejně tak jako ten mobil, na kterém píšou tyhle komentáře. A tak jako přijali mobil za svůj, přijmuli a přijmou i jiné výdobytky moderních technologií. Třeba když porovnám první nafukovací panny a teď ty moderní silikonové robotky… No nic, to jsem odbočil, vraťme se k NO produktům. Skutečně jsou tak potřeba? Noooo, ehmmm, asi bych to zvládnul bez nich. Ale nic to nemění na tom, že tak 8 tréninků z 10 jedu na nich. Proč? Někdy potřebuji potlačit únavu, na to je nejspolehlivější TraiNox, jindy chci lepší soustředění na trénink a v tom je pořád neporazitelný Agrezz. Ve všech případech chci lepší napumpování a k tomu postačí i Citrulline, nebo Arginine. A proč chci lepší napumpování? Protože PRO TEN POCIT, to za prvé a za druhé platí, že čím více krve ve svalu, tím větší šance na růst. Každopádně i ten pocit je stimulem k růstu. Když vás něco víc baví, míváte taky větší výsledky. Když tam chodíte ze zvyku, no… výsledky si zhodnoťte sami…

Extrifit Agrezz 20 x 20,8 g

Chcete zažít skutečnou intenzitu tréninku? Takovou, kdy cítíte nejen maximálně napumpované svaly, ale také dokonalou koncentraci na trénink, kdy jste schopni ze sebe vydat maximum a vše jde samo? Zkuste náš nový produkt a posuďte sami! Agrezz je profesionální produkt určený pro maximalizaci výkonu, síly a silové vytrvalosti nejen kulturistů, ale všech sportovců, jejichž výkon má silově-vytrvalostní charakter, jako jsou hokejisté, zápasníci MMA apod. Agrezz® dokáže odstranit lenost a výrazně prodloužit délku a intenzitu silového tréninku. Výrazným účinkem je efekt maximálního soustředění na výkon.

Tak bychom mohli pokračovat ještě dlouho, ale pokud se mí vrstevníci odkazují především na jídlo, měli by vědět, že právě ti o 1-2 generace mladší lidé jsou v tomhle ohledu se znalostmi o výživě úplně jinde. I těchto debat jsem byl svědkem. „To za nás stačil tvaroh, mléko, maso, brambory a rýže…“ Jasně, v podstatě je to pravda. Ale stačil na co? Úroveň závodníků, jejich vyrýsování, nebo naopak svalového růstu je úplně jinde. Zatímco dřív jsem bodoval na soutěžích především kvalitní formou, dnes bych s tou samou byl tlustoprd. A to doslovně, protože tak vypruhovanou prdel, jako dnes běžně vidíme na juniorských závodech, jsem jaktěživ neměl. A rozhodně to není jen o užívání steroidů, na což my, Tozanásové, rádi poukazujeme, jako bychom byli svatí, ale právě o těch znalostech. Dnes za mnou kolikrát přijde klučina s encyklopedickými moudry o výživě, aby se mnou něco prokonzultoval a mně nezbývá než zmobilizovat veškerou zásobu chytře znějících slov, abych se neprozradil, že nevím, o čem ten klučina vlastně drmolí. Proto jsem rád, že moje tozanásové ego není natolik zbytnělé, aby odmítalo informace od někoho jenom proto, že se mu právě ochlupilo ohanbí. Protože dnešní mladí kluci ty diety dělají lépe, efektivněji, přitom míň drasticky, čemuž ale zdatně pomáhají potraviny, které „za nás nebyly“, ale hlavně a především zdravěji…  

Fakt je ale ten, že někdy je těch informací až moc. A jak se správně říká, všeho moc škodí. Je tu spoustu mladých, kteří mají zmáknuté jídlo do poslední molekuly, ale uniká jim podstatná věc, že pokud chtějí shodit, musí prostě míň jíst a sem tam si užít i trochu toho hladu. A stejné je to i s tréninkem…

…a tady se karta trochu obrací. Mladí jsou dnes díky sociálním sítím přehlceni informacemi a pro samé třísky nevidí les. Jezdím po fitkách a vidím desítky, možná stovky mladých cvičit technikou, kterou bych se od nich mohl z fleku učit. Precizní opakování jedno za druhým, tělo napjaté jak příslovečná tětiva luku Robina Hooda, mentální focus na cvik jak ten páprda se železnou helmou v X-manech. U hesla: Správné provedení cviku ve Wikipedii by mohla být fotka většiny z nich a instruktážní video k tomu. Potíž je v tom, že u úplně zbytečných cviků. Takže nedávno jsem koukal na nějaké maníky, jak perfektním způsobem (bez jakékoliv ironie) procvičovali pomocí nastavitelných protisměrných kladek a pár cihliček nejdříve vrchní část prsou, pak střední část prsou, a nakonec tu dolní, na svých jinak žalostně kostnatých hrudníčcích. Je jim co vytknout? No asi ne. Přesto jsem bytostně přesvědčen, že pár sérií benchpressu by odvedlo 100x větší práci než tohle mnohasériové krasokladkocvičení. A tohle vidím denně. Perfektně provedené série, ale v podstatě bez té odvedené práce, viditelné dřiny a pořádného nasazení, které chybí k pořádnému stimulu růstu… Jako by se gain bez painu klidně obešel. No a do toho jsou tu ještě ty jejich posraný mobily no… Ale to už je na samostatnou kapitolu.

Takže co kdybychom to nějak mezigeneračně zfúzovali? My staří cvičenci přestaneme ohrnovat nad novinkami, co přinášejí do svých tréninků mladí. Začneme jim naslouchat u věcí, které za nás prostě nebyly a my je nemohli využívat. A vy mladí se nemusíte rozbrečet pokaždé, když na vás nějaký boomer houkne, že ty kladečky jsou pro vás na hovno a měli byste začít raději benčovat, dřepovat a pořádně makat i za cenu toho, že si občas dáte nějakou tu sérii na prasáka. Výhody téhle spolupráce vidím pozitivně úplně pro všechny.