Je to takovej mentální boj sám se sebou, kterému čelí spousta cvičenců, ale nikdo o tom nemluví, nebo si to nepřizná. Na začátku napíšu, že já sem spadám taky, ale jsem si toho vědom a plně si to přiznávám.

Zlepšujeme se každý trénink ve fitku, jsme štíhlejší, budujeme svaly, ale nějakým nedopatřením se necítíme líp. Spíš naopak… cítíme se hůř a pořád máme problém s tím, jak vypadáme, a to navzdory tomu, že jsme štíhlejší, silnější a lepší. Pokud se v tom vidíte, tak nemusíte zoufat, protože nejste sami. Je nás hodně, jako že opravdu hodně. Je to hodně častý jev, který fitness populaci postihuje a jedná se o tzv. tělesnou dysmorfii. Pokusím se to popsat tak, abychom nezněli (já a vy), jako že patříme do ústavu pro duševně choré.

Tělesná dysmorfie je definována jako psychická porucha, při které je člověk nadměrně nespokojený se svým vzhledem, ačkoli mu ostatní tvrdí opak, nebo nevidí žádnou výraznou vadu.

Protože to u sebe vnímám už sakra dlouho, nedalo mi to a chtěl jsem se o tom trochu rozepsat. Ne proto, abych si tady pobrečel a byl politován, ale proto, že by těch pár odstavců mohlo někomu pomoct. I kdyby to mělo být jen uvědomění si, že nejste sami, kdo má v hlavě takového brouka. Nechci to nazývat tím termínem psychická porucha, ale brouk v hlavě si myslím, že je docela v pohodě přijatelný.

Tělesná dysmorfie se nerovná tomu, že vypadáte špatně. Je to pouze vaše zkreslené vnímání sebe sama! Už nejste schopni nadále vnímat svoje tělo objektivně. Vidíte se skrze nastavené filtry, které mohou být:
- vysoké standarty
- neustále porovnávání se s ostatníma
- myšlení, které je zaměřené na chyby

A není divu, že se takhle vnímáme. Ať už se jedná o anti-sociální sítě (Instáč, Facebook atd…), kde je kotel influencerů. Nebo sledujeme fitness soutěže, kde jsou závodníci ve skvělé formě, prostě jsme tím ovlivněni. Tím, že před sebou máme takhle „dokonalý“ vzory to trénuje náš mozek k tomu, že:
- hledáme nedokonalosti
- porovnáváme se s lepšími
- neustále se honíme za zlepšením

Toto mentální nastavení sice vytváří elitní estetiku, nicméně pokud je tohle vnímání nekontrolované, sebere nám to naši schopnost být spokojený, vděčný a šťastný.

Proč se to ještě zhoršuje, ačkoli se neustále zlepšujeme? Čím jsme lepší verzí sami sebe dochází k tomu, že:
- vnímání sebe sama je neustále kritičtější a naše oči na nás samotné jsou „ostřejší“
- naše očekávání pořád roste
- tolerance toho, že bychom si řekli, že vypadáme dobře pořád klesá

Ve fitku jsme tedy neustále lepšími, nicméně naše potěšení z nás samotných jen klesá a klesá. No a koho tohle vnímání postihuje ze všeho nejvíc?
- vysoce disciplinované atlety
- perfekcionisty
- ty, které hluboce zajímá jejich zlepšování se (v angličtině je skvělé slovíčko, které to vystihuje „progress“)
Ti, kterým jde především o to, aby byli nejlepšími jsou zároveň ti, kteří jsou nejvíce ohroženi.

Teďka asi řeknu těžkou pravdu, ale napsat to musím. V onen den, kdy jste se dali na cestu fitness a začali jste to brát vážně. V ten den, kdy ve vás fitness život jen škrtnul sirkou a teďka pro to hoříte a takový život vás naplňuje a milujete ho. Dovolím si použít i slovo posedlost, kterou máme taky spousta z nás, vzhledem k fitness životnímu stylu. V ten den jsme ztratili pocit „být dost dobrý“. A týká se to jakéhokoli lvlu fitness nadšence. Ať už cvičíte rok, tři roky, závodíte, nebo to děláte jen sami pro sebe, je to úplně jedno. Zkrátka ten pocit, kdy bychom si řekli, že vypadáme dobře, vymizel. Už není. Docela paradoxní, ne? Spousta lidí začíná „fitkovat“ s myšlenkou, že to pomůže jejich sebeúctě a sebevědomí, ale ve skutečnosti jim to může ubližovat. Nikdy se nebudete cítit dost dobře. Vždycky budete chtít něco víc, abyste dosáhli své představy o „dokonalé“ postavě.

Můj život s Bigorexií

Jaké jsou symptomy?
- máte pocit, že jste za jednu noc ztratili veškerý posun (progress)
- vaše nálada se odvíjí od toho, jak vypadáte v zrcadle, nebo fotkách
- obsesivně sledujete svoji postavu kdekoli a kdykoli máte příležitost, neustále se pozorujete v zrcadle a porovnáváte se okamžikem, kdy jste vypadali nejlépe (nebo se porovnáváte aktuálně s vaší nejlepší fotkou)
- nemáte pocit satisfakce, ačkoli jde vše tak, jak má (sílíte, rostete x hubnete)

Tohle jsou body, kdy se vaše vnímání začíná vymykat kontrole a vaše mysl vás začíná ovládat. Co se může stát, pokud se tím necháte pohltit?
- vaše nálada začne být závislá na tom, jak aktuálně vypadáte
- ztrácíte sebedůvěru a sebevědomí
- začínáte se uchylovat k extrémům a unáhleným rozhodnutím (brutální diety, nikdy nekončící kardia, sportovní chemie atd…)
- můžete se začít stahovat a izolovat se od lidí
- kompletně ztratíte vlastnost a vnímání si užívat cestu za vaším cílem

Co bylo dříve disciplínou, motivací, naplněním a láskou se může rázem změnit ve frustraci, tlak, depresi a strach.
Je třeba si uvědomit, že náš vzhled není konstantní a neustále se mění. Změny, které nás ovlivňují každý dnem a dokážou s naším vzhledem zacloumat jsou:
- glykogen (uložené sacharidy) – ovlivňují plnost svalů a vážou na sebe vodu
- příjem sodíku (při nedostatečné elektrolytické rovnováze se voda dostává do podkoží – působíte tlustým dojmem, protože kožní řasa je větší)
- hydratace (plnost svalů, kožní řasa)
- kvalita a délka spánku
- stres x kortizol (můžete působit esteticky prázdně, měkce)

- trávení x záněty v těle – nafouklé břicho a jiné

Extrifit Sleep 60 cps

Sleep! obsahuje velmi účinnou směs látek na podporu kvalitního spánku a snadného usínání. Základem produktu je silná dávka šesti bylinných výtažků obohacených o aminokyselinu tryptofan, vitamín B6 a hořčík v chelátové vazbě, která se řadí mezi absolutní špičku organických forem s perfektní vstřebatelností.

Tenhle výčet věcí a spoustu dalšího dokáže opravdu drasticky zacloumat s vaším vzhledem, aniž by se jakkoli měnilo % svalové hmoty, nebo tukové tkáně. Estetika, která je prezentována na závodech, nebo sociálních sítích je odraz perfektně nastavených a načasovaných okolností.

Nedávejte pouze a jen na svoje oči
Vaše vnímání je ovlivněno:
- náladou, stresem, světlem, napumpováním, tím co sníte (sacharidy, sůl)
Snažte se v tomto případě přistupovat ke špatnému vnímání sebe sama jako ke špatnému dni, kdy vám není mentálně nejlíp (není to objektivní realita)

Nenechávejte si to pro sebe a mluvte o tom s někým, kdo pro to bude mít porozumění a bude vědět o čem mluvíte. Ideálně aby to byl někdo, kdo vám dá pozitivní zpětnou vazbu, která vám foukne vítr do plachet (kouč, sparing, kamarád/přítel). Mluvte o tom, co vás štve, buďte otevření zpětné vazbě, buďte upřímní. Pokud váš vlastní kouč/trenér nemá zájem o to, jak se cítíte a co prožíváte, nejspíš byste ho měli vyměnit. Zejména váš trenér by pro vás měl mít pochopení a být tu pro vás v dobrém i zlém. Měl by být vaše pevná půda pod nohama.

Místo toho, abyste si řekli: ,, jak dneska vypadám?“ Podívejte se na:
- týdenní průměrné výsledky, porovnávání se z fotek (na začátku a nyní), silové přírůstky, konzistence vzhledem k tréninkovému a stravovacímu plánu. Fakta odstraní emoce.

Předtím, než začnete soudit váš vzhled si řekněte zda:
- jste spali dobře, jste v nadměrném a dlouhodobém stresu, je vaše trávení v pohodě, jste snědli větší množství soli x sacharidů. Převážně je váš vzhled ovlivněn z tohoto výčtu, nikoli z aktuálního selhání/regrese.

Extrifit Electrolyte Salt Caps 150 cps

Sodík. Chloridy. Draslík. Hořčík. Profesionální elektrolyty pro situace, kdy se opravdu potíš a běžný produkt ti prostě nestačí.

Sám jsem si tímhle obdobím prošel. Díval jsem se na sebe do zrcadla při jakékoli příležitosti. Když se nikdo nekoukal, vytahoval jsem triko a kontroloval břicho, zda není zalité a jestli se moje kožní řasa nezvětšila. Samozřejmě že v průběhu dne to byla horská dráha. Po probuzení to bylo nejlepší. Po snídani to ještě šlo, ale po obědě už jsem se raději dívat neměl. A to už vůbec nemluvím o tom, když jsem třeba hodinu seděl. To mi ze sebe bylo na blití. Jenže potom přišel trénink a zase jsem se sám sobě líbil. Žilnatost, pumpa, dobrej pocit… ale nezměnilo se vlastně nic. Byl jsem to pořád já, jen jsem byl pozitivně ovlivněn tréninkem. Nicméně jsem přišel domů, sednul si k jídlu a poté, co jsem se zvednul a zkontroloval se, jsem byl zase zklamaný. Dneska už se na to dívám úplně jinak.

To, že se neustále kontrolujete a máte k vašemu vzhledu špatný vztah (můžeme to nazývat tělesnou dysmorfií) neznamená že jste selhali. Znamená to, že se zajímáte a nejste si lhostejní. Nemělo by být cílem toto eliminovat, ale nedovolit tomu, aby vás to pohltilo a negativně ovlivňovalo. Ve dnech, kdy sami se sebou nejste spokojení si řekněte, že vaše oči lžou, avšak zlepšování se ve fitku a v jídle mluví za vše!