Umění objemovky z devadesátek

Poslední dobou snad každých 10 minut někde čtu, jak byla kulturistika super a mnohem lepší než dnes. Jak by tehdejší borci sfoukli ty dnešní jak svíčku a jak se z toho všeho vytratila kvalita. Inu, každý to vidíme jinak, mně se dnešní borci líbí stejně tak, jako ti tehdejší. V jednom však musím souhlasit. Kvalita svalové hmoty mnohokrát pokulhává za objemem. Inu, chemie tehdy nebyla tak levná a dostupná jako dnes a v 25-ti letech měl 120 kilo málokdo. Spíš téměř nikdo. Každé kilo jste si museli vydřít, vybojovat a vyžrat. A s tím souvisí jiná, ne zase až tak suprová, stránka devadesátých let- brutální, a to doslova, objemovky. Mám tu starej článek o přibírání, jehož kostru kdysi dávno napsal jakýsi Jürgen, kterého bohužel neznám a já si ho upravil podle svých zkušeností, protože přesně z týhle dekády a přesně takhle jsem to dělal. Teda až na ten extrém v závěru. Takže jestli se chcete poučit, jak jsem přibral 50 kilo a proč jsem objemovky nenáviděl, můžete začít číst.

...a dopředu upozorňuju, že to je postup, jak jsme to dělali my (a přibírali), nikoliv že to je nějaký nový trend a teorie a tak…

Teorie

Přibrat může každý! Neexistuje člověk/zvíře, které nedokáže přibrat, pokud netrpí nějakou fatální chorobou nebo co. I ty všelijaký 60 kilový borci můžou přibrat.  I Vojta Dyk může přibrat. Takže: Všecko je to o výdaji a příjmu energie.  

Matika je jednoduchá a rovnice přibírání zní takhle:

Co člověk přibere = kolik člověk sežere, mínus, co člověk spálí (spotřebuje).

Pokud sežereme méně, hubneme, pokud více, přibíráme.  Hej, ví to sice každý, akorát si nikdo neuvědomuje, že to je JEN A JEN O TOM! Otázka je, kolik toho sežrat.  Nyní by měla následovat tabulka kde si vypočítáte hmotnost krát snědené kalorie a odčítáte všelijaké činnosti, například, že z 5minutového venčení psa je zhruba 200Kcal a tak .. Kravina.  

Za prvé. Proč to nefunguje? Magický pojem je \"maintance level calories\". To je úroveň, na které nepřibíráme ani nehubneme.  Jenže ten hlavní problém spočívá v tom, že tato úroveň se MŮŽE ZMĚNIT! A TAKY SE MĚNÍ!  Hned jak začneme žrát víc nebo méně… Například mám dejme tomu maintance level nějakých 3,000. Z pitomých tabulek mi vyjde, že mám žrát 4,000. Ale hned jak začnu žrát více, tak se mi zrychlí metabolismus a těch 3,000 už nebude udržovací úroveň, ale úroveň, na které bych už hubnul!  A stejné je to při dietě. Proč po čase přestaneme hubnout, když žereme méně?

Měl jsem období, kdy jsem nepřibíral na 6,000 kcal, ale taky jsem měl období, kdy jsem přibíral na 3,500. Vážil jsem zhruba stejně. Všechno je to jen a jen o tom, kolik mám momentálně - maintance level calories - jak mám rychlý metabolismus.  Tzn., že komplet všechny tabulky jsou na hovno. Takže zjistit, jak moc mam žrát na to, abych přibíral nebo hubnul, to asi bude na Nobelovu cenu. To si asi budu muset půjčit od souseda, externího pracovníka NASA, nějakou kalkulačku.  Teď zase napíšu dvě věty, za které bych asi měl dostat tu Nobelovku. Když chci přibrat, žeru více.  Když chci zhubnout, žeru méně. Pro ty, co to nechápou, jsme udělali trička.

Takže jak na to? Dejte bacha, protože tohle bude fáákt hodně složitý.

• Přijdu do obchodu, koupím si váhu a řeknu si, že jdu přibrat půl kila za týden.
• Normálně žeru pořád 4 jídla denně. Vůbec mě ani nemusí zajímat, kolik je to kalorií.
• Jen vím, že žeru každý den zhruba tolik, že ještě nepřibírám ani nehubnu.
• Tak si tam přidám další jídlo.
• Bude to 5 jídel denně zhruba stejných.
• Po týdnu se zvážím.

Pokud jsem nepřibral půl kila, začnu žrát ještě víc, a tak dokola. Až dokud nepřiberu to pitomý půl kila za týden!

TEČKA.

Asi tak ... Už chápete, proč ty kulturisti žerou furt to samý dokola? Aby měli přehled. Kdysi jsem si počítal přesně kalorie, přesně počítal gramy bílkovin, žral na minutu přesně. Četl všechno, co se dalo, studie o nevím čem. Byl jsem tak chytrý, až se mi dělaly bubliny na mozku. Pak jsem se na to vysral a začal fungovat přesně tak, jak jsem napsal kousek nahoře. Žeru všecko. Proteiny počítám zhruba. Kalorie vůbec. A jaký je rozdíl? ŽE PŘIBÍRÁM / HUBNU ÚPLNĚ V POHODĚ!

Ještě co se týče poměru bílkoviny / sacharidy / tuky.

Nasrat! Stačí žrát \"normální\" stravu, samozřejmě ne vegetariánskou, pokud možno co nejvíce masa. A nějaký protein. Gajnery jsou taky určitě vhodné. Ale jinak? Jestli budu na objemovce žrát máslový chleba se salámem, nebo nějaké speciálně upravené čisté sacharidy a bílkoviny vyrobené na Marsu, je to v podstatě ÚPLNĚ JEDNO!

Tajemství je takové, že žádné není!

Motivace, mentální stav

Víte, co je hlavní problém těch 60 kilových? Že nedokáží a ani nechtějí žrát dostatečně dlouho a mnoho. Objemovka pro hardgainera není jak posezení v cukrárně pro diabetiky. Pořádná objemovka je PEKLO.  Za chvíli uvidíte, o čem Vojta Koritenský mluví, když říká, že má radši dietu. Základní pomůcky, co potřebujeme k objemovce:

1. váha (abychom věděli, jestli přibíráme, těšit se z toho a nabrat sílu do dalšího jídla) 

2. motivace.   Váhu má skoro každý, ale motivace to je problém.  Ne každý je dostatečně tvrdý chlap na to, aby se dokázal pořádně vykrmovat.  Ne každý si dokáže vychutnat pocit, že se poblije a ještě je jen v polovině. Ne každý se dokáže přežrat do bezvědomí. Objemovka to je víra v přibírání. Víra, že dokážeme přibrat 5, 10 kilo. Je to fanatická víra. Obžerství. Věřím v žranice. Hned teď si to jdeme předvést v praxi. Hned na tomto místě si přines hodně žrádla. Naber si ale tolik, že to by si nikdy nesežral.  Jdeme vyzkoušet jak si silný.  Naber si to a vrať se! Jsi snad žena, co nedokáže sežrat ani jeden podělaný oběd?  Jsi psychicky slabý? Nemáš na to sežrat trochu jídla? Jsi nýmand?

Toto je zkouška psychické síly a víry v sebe sama.  Nabral sis žrádlo a teď to musíš sežrat.  Sežereš to. Ty to dokážeš. Jsi tvrdý chlap. Ten nejtvrdší. Sežereš to, a ještě i vylížeš talíř. Nic tě nezastaví, dokud to všecko nesežereš. Ty to dokážeš! Tak a teď to sežer! Hotovo? Fajn, tak si chvilku odfrkni, protože za dvě hoďky jedeme nanovo. Kurva, jak mi teď jedou vzpomínky jak v celovečeráku…

Praktická část

Častá otázka je, jestli je lepší žrát hodně malých jídel nebo málo velkých.

Odpověď je: HODNĚ VELKÝCH!

Za prvé, nebudeš žrát absolutně nic, co má prázdné kalorie jako třeba ovoce, zelenina a prostě další nesmysly. A zaměříme se na jednoduché cukry. (A sádlo ...) Takže základ je gainer. Pokud ti chutná protein s maltodextrinem, tak můžeš tak, ale to je špatně-dobře. Ten gajnr si můžeš dělat do vody nebo do tučnýho mléka.

Druhé jídlo potřebuješ slané, protože když sežereš milionpěttisícosmset kalorií sladkého, budeš mít chuť na slané, a ne na nějaký gajner.

A tady máme jednoznačného vítěze- masorejže. Já do toho jebal sojovku ve velkým.

1. gainer

2. masorejže.

3. gainer

4. masorejže.  

5. gainer

6. masorejže.

7. gainer

Už to nepůjde, kydni do Gaineru burákový máslo a rozmixuj to s tím. A nezapomeň na enzymy ať se neuprdíš k smrti. 

Nejni to jen o žrádle

Pamatuješ na tu rovnici? Je to taky o výdeji. Nežereš jak hovado, abys to zas někde protrajdal. Takže tyhle věci si nakupuj po internetu, aby si nezhubl, když to budeš nosit z obchodu. Taky dáš výpověď (nebo dostaneš, protože budeš furt žrát) v práci.  Za druhé, omezíš všechny možné činnosti jen na chození do posilovny. Spát budeš aspoň 12 hodin. Ráno vstaneš, ke zprávám si dáš gainer a lehneš si k telce. Nastav budík na 2, max. 2.5hodiny. Vstaneš, správně, dáš si masorejži a při sezení u telky to sežereš. A jdeš spát. Do posilovny se voz autem, pokud máš psa, tak ho zabij, nebudeš se muset ani pohnout. Zabij i starou až bude chtít sex. Kup si telku, počítač, playstation, všecko to narvi do kuchyně a tam si pořiď kolečkovou židli. Jestli i po tom všem nepřibereš, zabij i sebe….