Svalový růst je nekonečné téma, snad každým rokem vyběhne nová a nová práce na téma toho, jak dosáhnout co nejlepší svalové hypertrofie nebo síly. Nové informace se množí i o hlavních proměnných železné hry, o jejich dopadech na svalové poškození, metabolický stres, mechanickou tenzi nebo reakci hormonálního systému na změny v tréninkových rutinách. Podobně se věda stále zabývá jednou ze základních veličin tréninku, a to je to, kdy a jak máte odpočívat pro maximální svalový růst, a jaká je ta optimální odpočinková dotace.

Věta: „Dáme bench a bicák“ je snad nejjednodušším a vlastně i jedním ze „základních“ tréninkových plánů, se kterými se začátečník ve fitness centru při honbě za svou vysněnou arnoldovskou postavou potká...

V poslední době dostávám asi nejvíce dotazů právě na větvené aminokyseliny BCAA a jejich použitelnost, anebo i nepoužitelnost v procesu budování svalové tkáně a zlepšení v oblasti silového výkonu. A tak jsem v dnešním článku nemohl jinak, a podíváme se společně na to, co to vlastně větvené aminokyseliny BCAA jsou.

Vybrat ten nejlepší zdroj sacharidů do svého jídelníčku, je často oříškem, kteří řeší nejeden fitnessák a nadšenec do železné hry. Často pak jeho uvažování skončí u obligátního kuřete s rýží. Na tom není nic špatného, je to dle mého ale velká škoda. I fitness jídelníček totiž může být pestrý, barevný a plný kvalitních na mikroživiny bohatých potravin.

Odborný text, který se snaží najít odpověď na zásadní otázku v kulturistice. Jaký je ten správný počet opakování. 

Hrudník je partie, kterou snad každý z vyznavačů železa společně s bicepsem cvičil ve svém mládí jako první. Ani já jsem nebyl výjimkou. Benchpress byl prvním cvikem, který jsme drtili celé hodiny v domnění, že to bude ta skvělá cesta k masivnímu hrudníku ve tvarech sportovců ze zlaté éry. Bohužel, nestalo se tak. A je to dobře…

Současný informační servis je úžasný. Nabízí nám mnoho možností, jak získat přesně tu informaci, kterou chceme a hledáme. Dokonce jsme tak daleko, že pouhé zadání slova „protein“ do googlu, nabídne 576 milionů výsledků během ani ne půl vteřiny. Jak skvělé…

Do dnešního článku jsem si vybral dva časté mýty, se kterými se setkávám snad na denní bázi. Ne snad v oblasti kulturistiky a fitness, kde jsou přeci jen sportovci již trochu vědomostně posunuti nad běžnou veřejnost. Ale právě u oné běžné veřejnosti. Podíváme se společně na to, jestli pečivo nebo mléko do naší výživy patří, zda lepek zalepuje střeva anebo zda mléko zahleňuje.

Jaká je optimální dávka kofeinu, aby měla benefity a vy se nepředávkovali? Co se stane, když se kofeinem předávkujete? A co kofein a jeho konzumace těhotnými ženami a dětmi? 

Dávka 40 g bílkovin na porci je již skoro magická. Motá se okolo ní mnoho doporučení, dokonce ji můžeme považovat za něco jako svatý grál příjmu bílkovin. Několikrát denně bychom měli přijmout 30-40 g bílkovin, které znamenají ideální proteosyntézu a přinesou nám objemy srovnatelné s rannými léty Arnolda Schwarzeneggera. Toto přesvědčení není špatné, nicméně ve světle moderní vědy, jsme toto doporučení schopni dnes již aktualizovat a říct: „to záleží…“

Metabolismus, jeho fungování a pochopení jsou jedním ze zásadních prostředků, jak posouvat svoji sportovní výkonnost a pracovat se zdravím nebo tělesnou kompozicí. O tom, zda může být zpomalený nebo zrychlený jsme již na našich stranách četli. Nyní se podíváme trochu dále, a to pod pokličku často proklamovaných vět jako „poškozený metabolismus“, „jezení pod bazál“ nebo metabolismus a výkonnost.

V předchozím článku, který jste měli na našich stránkách možnost číst před několika dny, jsem se věnoval pěti věcem, které významně ovlivňují náš spánek. Tedy ovlivňují, negativně ovlivňují, abych byl přesný. V tom dnešním se budeme věnovat přesnému opaku, a to: čím si můžeme pomoci, a co nám zlepší kvalitu spánku, ať již z pohledu výživy, stereotypů nebo třeba suplementace.